Constitutional Court annuls lower court rulings for violating the right to a legally assigned judge under Article 38 of the Charter.
Legislator summary
AI generatedThe Constitutional Court annulled the rulings of the District Court in Náchod and the Regional Court in Hradec Králové regarding jurisdictional issues. The lower courts incorrectly assigned a case to a court where all judges were recused, violating the principle that jurisdiction is fixed at the case's initiation. The Court held that once a court is legally assigned a case, it cannot examine its own jurisdiction or transfer it to another court.
Legislator headnote
AI generatedČl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a pokud je věc přikázána jinému soudu, ten nemůže zkoumat svou vlastní příslušnost.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedFull text
K místní příslušnosti soudu podle o.s.ř. z hlediska čl. 38 odst. 1 Listiny
Ústavní soud ČR
rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr.
J. D. proti usnesením Okresního soudu v Náchodě, sp. zn. 4
C 158/95, ze dne 12.7.1995, a Krajského soudu v Hradci Králové,
sp. zn. 18 Co 634/95, ze dne 14.9.1995, za účasti Krajského soudu
v Hradci Králové, jako účastníka řízení,
takto :
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 18 Co 634/95,
ze dne 14.9.1995, a usnesení Okresního soudu v Náchodě, sp. zn.
4 C 158/95, ze dne 12.7.1995, se zrušují.
Odůvodnění:
Stěžovatel se svou včas podanou ústavní stížností domáhá zrušení
shora označených soudních rozhodnutí, v podstatě s odůvodněním, že
jimi byla porušena jeho práva, vyplývající z čl. 38 odst. l a 2
Listiny základních práv a svobod (dále jen Listiny).
Ze spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 16
C 297/95, jehož obsahem jsou ústavní stížností napadená usnesení,
bylo zjištěno, že stěžovatel dne 24.3.1995 podal žalobu o náhradu
škody v částce 2.624,50 Kč s příslušenstvím proti JUDr. I. D.,
jeho bývalé manželce, a to u Okresního soudu v Trutnově, jako
soudu místně příslušného, když z údajů v žalobě uvedených plyne,
že žalovaná v době podání žaloby bydlela v Trutnově, kde také
pracovala na okresním soudu. Vzhledem k tomu, že všichni soudci
Okresního soudu v Trutnově, u kterého oba účastníci řízení v té
době působili jako soudci z povolání, se cítili podjati, byli ve
smyslu § 14 odst. l o.s.ř. všichni vyloučeni z projednání
a rozhodování označené věci, a proto Krajský soud v Hradci
Králové, kterému byl spis předložen k rozhodnutí podle § 16 odst.
l o.s.ř., rozhodl tak, že s odkazem na ustanovení § 12 odst.
l a 3 o.s.ř. věc přikázal Okresnímu soudu v Náchodě. Tento soud
však svým usnesením ze dne 12.7.1995, sp. zn. 4 C 158/95, vyslovil
ve věci svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci jeho
usnesení bude věc postoupena soudu místně příslušnému, za který
považoval Okresní soud v Českých Budějovicích.
Proti tomuto rozhodnutí Okresního soudu v Náchodě podal stěžovatel
odvolání, v němž upozornil mimo jiné i na nesprávné údaje, uvedené
v usnesení soudu I. stupně, a to, že předmětná žaloba byla podána
nikoliv u Okresního soudu v Náchodě, ale u Okresního soudu
v Trutnově, jehož všichni soudci byli pro poměr k účastníkům
řízení z projednání a rozhodnutí ve věci vyloučeni.
O tomto odvolání stěžovatele pak rozhodoval Krajský soud v Hradci
Králové usnesením ze dne 14.9.1995, sp. zn. 18 Co 634/95, jímž
usnesení soudu I. stupně potvrdil, s odvoláním na ustanovení § 84
a 85 občanského soudního řádu.
Proti těmto usnesením soudů obou stupňů směřuje ústavní stížnost
stěžovatele, který, kromě namítaného rozporu napadených usnesení
s čl. 38 odst. l Listiny, v důvodech dále uvádí, že by sám Ústavní
soud v této věci nezatěžoval, kdyby odnětí zákonnému soudci mu
nepřivodilo nemalé potíže. U Okresního soudu v Českých
Budějovicích se totiž marně, jak tvrdí, domáhá svých práv
v ostatních věcech, napadlých již po odstěhování bývalé manželky
z obvodu Okresního soudu v Trutnově a po jejím nástupu k Okresnímu
soudu v Českém Krumlově, zatímco tato úspěšně maří realizaci
pravomocného rozhodnutí soudu ohledně úpravy styku s jejich
nezletilou dcerou a soud v Českých Budějovicích je nečinný.
Krajský soud v Hradci Králové ve svém vyjádření k obsahu ústavní
stížnosti uvedl, že tuto považuje za důvodnou.
JUDr. I. D. se svého postavení vedlejšího účastníka tohoto řízení
ve smyslu § 28 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. vzdala.
Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem spisu Okresního soudu
v Českých Budějovicích, sp. zn. 16 C 297/95, dospěl k závěru, že
ústavní stížnost je důvodná.
Článek 38 odst. l Listiny stanoví, že nikdo nesmí být odňat svému
zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.
Zákonem stanovícím příslušnost soudů v občanskoprávním řízení je
občanský soudní řád, podle jehož ustanovení § 11 odst. l se řízení
koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení
věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné
okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Také místní
příslušnost soudu se tedy určuje podle okolností, které tu jsou
v době zahájení řízení a trvá až do jeho skončení. Uvedené
ustanovení tak vyjadřuje zásadu perpetuatio fori - trvání soudní
příslušnosti jednou určené až do skončení řízení bez ohledu na
pozdější změny okolností, které jsou jinak pro určení příslušnosti
rozhodné. Jednu z výjimek z této zásady pak upravuje ustanovení
§ 12 o.s.ř., podle něhož je možno z důvodů tam uvedených přikázat
věc k projednání jinému než soudu příslušnému.
V daném případě pak, jak plyne z údajů obsažených v žalobě
stěžovatele ze dne 23. 3. 1995, adresované Okresnímu soudu
v Trutnově, přicházela v úvahu místní příslušnost uvedeného soudu,
ve smyslu ustanovení § 85 odst. l o.s.ř., když žalovaná měla
bydliště v obvodu uvedeného soudu, avšak i kdyby otázka jejího
bydliště v době podání žaloby byla sporná, byla dána místní
příslušnost tohoto soudu, když žalovaná měla nepochybně v obvodu
tohoto soudu své stálé pracoviště a žalobce tím, že žalobu
adresoval Okresnímu soudu v Trutnově, dal najevo, že příslušnost
tohoto soudu volil podle § 87 písm. a) o.s.ř. S ohledem na
následné vyloučení všech soudců uvedeného soudu pro jejich poměr
k účastníkům řízení byla věc delegována z důvodu nutnosti (§ 12
odst. l o.s.ř.) Okresnímu soudu v Náchodě. Usnesením o přikázání
věci k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Náchodě byla tak
zákonným způsobem změněna místní příslušnost soudu a tento soud,
jemuž věc byla nikoliv postoupena, ale přikázána, již nemohl
žádným způsobem svoji takto založenou příslušnost zkoumat, neboť
mu to žádné procesní ustanovení neumožňuje. Pokud tak učinil
a postoupil věc Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, a jeho
usnesení o tom pak potvrdil i odvolací soud, nezbývá, než
přisvědčit stěžovateli v tom, že tento postup soudů obou stupňů je
v rozporu s čl. 38 odst. l Listiny. Z uvedených důvodů bylo proto
ústavní stížnosti stěžovatele vyhověno a napadená rozhodnutí pro
rozpor s citovaným článkem Listiny zrušena (§ 82 odst. 1, odst.
2 písm. a, odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.). Stěžovatelem
namítané porušení čl. 38 odst. 2 Listiny v dané věci shledáno
nebylo.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné
V Brně dne 15. února 1996