Constitutional Court dismisses constitutional complaint for non-compliance with formal requirements despite prior warnings.
Legislator summary
AI generatedThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicants' request to annul a Supreme Court decision due to failure to meet formal requirements for a constitutional complaint. Although the applicants had been repeatedly warned about these procedural rules in previous cases, the Court held that repeated warnings do not justify a new instruction for every individual filing. Consequently, the Court ruled that the complaint was inadmissible and decided without a hearing.
Legislator headnote
AI generated§ 30, § 31 of the Act on the Constitutional Court; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint for non-compliance with formal requirements even if the applicant has been previously warned, provided that prior warnings were objectively capable of instructing the applicant on the necessity of proper representation and filing.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedCited Case Law
AI generatedFull text
Ústavní soud rozhodl o návrhu Aleny Houžvičkové, Ing. Jaromíra Houžvičky a Jana Houžvičky, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 10. 2018 č. j. Nco 109/2018-1114, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 1. 1. 2019 se navrhovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí.
Přestože navrhovatelé byli v minulosti v souvislosti s jejich předchozími podáními mnohokrát opakovaně Ústavním soudem poučeni o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost ustanovením § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ani nyní podaný návrh tyto podmínky nesplňuje.
Podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil např. v řízeních vedených pod
sp. zn. IV. ÚS 109/14
,
I. ÚS 2790/14
,
II. ÚS 3270/14
,
I. ÚS 3557/13
,
IV. ÚS 1836/10
,
III. ÚS 2371/10
,
IV. ÚS 29/08
,
IV. ÚS 3408/14
,
IV. ÚS 296/16
,
I. ÚS 1665/14
,
I. ÚS 590/15
.
III. ÚS 865/15
,
III. ÚS 3174/17
, ÚS 2195/15,
III. ÚS 659/16
a řadě dalších) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
Ústavní soud proto návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. ledna 2019
JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.
soudce zpravodaj