III.ÚS 3504/17 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Rázla, zastoupeného JUDr. Ing. Mgr. Pavlem Sorokáčem, MBA, advokátem, sídlem Pařížská 68/9, Praha 1 - Josefov, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. září 2017 č. j. 1 T 2/2017-2118, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem, jako účastníka řízení, a Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, neboť podle jeho názoru jím došlo k porušení ústavně zaručených práv a svobod zakotvených v čl. 8 odst. 1, 2 a 5, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud") rozhodl tak, že podle § 69 odst. 5 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. řád") z důvodů uvedených v § 67 písm. a) tr. řádu, se stěžovatel bere do vazby, vazba se započítává od 29. 9. 2017 v 10.00 hodin, podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. řádu se stěžovatelem nabízený písemný slib nepřijímá a podle § 73 odst. 1 písm. a) tr. řádu se záruka nabízená synem stěžovatele Tomášem Rázlem nepřijímá.

II. Argumentace stěžovatele

3. V ústavní stížnosti (datované dnem 8. 11. 2017 a téhož dne doručené do elektronické podatelny Ústavního soudu) stěžovatel namítá, že proti rubrikovanému usnesení krajského soudu podal instanční stížnost, o které však dosud Vrchní soud v Praze nerozhodl, čímž nedostál jeho očekáváním stran přiměřené délky řízení, která se odvíjí z judikatury Evropského soudu pro lidská práva.

III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

4. Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu.

5. Ústavní soud zjistil, že Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. 11. 2017 sp. zn. 2 To 88/2017 rozhodl o stěžovatelově instanční stížnosti proti výše konkretizovanému usnesení krajského soudu tak, že podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. řádu napadené usnesení zrušil, znovu rozhodl tak, že podle § 68 odst. 1 tr. řádu, § 69 odst. 6 tr. řádu z důvodů uvedených v § 67 písm. a) tr. řádu se stěžovatel bere do vazby s tím, že vazba se započítává od 29. 9. 2017 v 10.00 hod., podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. řádu stěžovatelem nabízený písemný slib nepřijal a podle § 73 odst. 1 písm. a) tr. řádu záruku nabízenou synem stěžovatele nepřijal.

6. Zrušené rozhodnutí krajského soudu není možno podrobit věcnému přezkoumání Ústavním soudem (a eventuálně ho zrušit podruhé), jelikož k němu není Ústavní soud příslušný; srov. čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a nález Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2015

sp. zn. I. ÚS 1119/15

, bod 26. (N 116/77 SbNU 697).

7. Na uvedeném nemůže nic změnit ani okolnost, že stěžovatel se dovolává § 75 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu; toto ustanovení se týká procesní situace, kdy v řízení o podaném opravném prostředku podle odstavce 1 dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma.

8. Ústavní soud tudíž posoudil ústavní stížnost jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, který podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu usnesením odmítl, a to bez jednání a soudcem zpravodajem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. listopadu 2017

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj