I.ÚS 3171/17 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem v právní věci stěžovatele J. F., t. č. ve Věznici Ostrov, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 58 Co 291/2017-76 ze dne 30. 8. 2017, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem ze dne 30. 9. 2017 domáhal se stěžovatel zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Městského soudu v Praze, jímž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 28 C 197/2016-62, vydané dne 7. 6. 2017. Posledně zmíněným usnesením soud stěžovateli nepřiznal osvobození od soudních poplatků, o něž žádal v souvislosti se svým odvoláním proti rozsudku téhož soudu č. j. 28 C 197/2016-40 ze dne 20. 2. 2017, kterým byla zamítnuta jeho žaloba o uložení povinnosti žalované VLTAVA LABE MEDIA, a. s., uveřejnit odpověď dle tiskového zákona.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání. V nyní předložené věci pozornosti Ústavního soudu přitom neuniklo, že ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, které lze napadnout dovoláním. O této skutečnosti byl ostatně stěžovatel Městským soudem v Praze v závěru jeho usnesení řádně poučen, přičemž v dané souvislosti rozhodně nelze souhlasit se stěžovatelem, že "se jedná o úskok dotyčného senátu s jediným cílem - nechat marně proběhnout lhůtu pro podání Ústavní stížnosti". Pakliže stěžovatel dovolání neuplatnil, z ústavní stížnosti se alespoň nepodává opak, nevyčerpal dosud všechny procesní prostředky, jež mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). Jinými slovy, stížnostní návrh je v tomto stádiu soudního řízení předčasný.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud proto postupoval dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, a ústavní stížnost, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, pro nepřípustnost odmítl.

Dlužno ještě dodat, že Ústavní soud v projednávané věci nepřehlédl vadu ústavní stížnosti spočívající v absenci povinného právního zastoupení stěžovatele (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), ale netrval na jejím odstranění, neboť ani to by konečné rozhodnutí ve věci nemohlo ovlivnit.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. listopadu 2017

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj