IV.ÚS 2686/17 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jana Filipa a soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Miroslava Weinštuka, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. července 2017 č. j. 21 Nd 115/2017-381, takto:

Soudci Jaromír Jirsa, Jan Musil a Vladimír Sládeček nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn. IV. ÚS 2686/17

.

Odůvodnění

I. Ve věci

sp. zn. IV. ÚS 2686/17

vznesl stěžovatel JUDr. Miroslav Weinštuk podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 23. 8. 2017 námitku podjatosti všech soudců Ústavního soudu závislých na dodávkách elektrické energie zprostředkovaných společností E.ON Distribuce, a. s., nebo zajišťovaných společností E.ON Energie, a. s., a který byl v KSČ, byl jejím kandidátem, a to bez ohledu na způsob ukončení členství. Vzhledem k tomu, že uvedená věc napadla IV. senátu, připadlo rozhodnutí o námitce podjatosti III. senátu Ústavního soudu.

II. Ke vzneseným námitkám se vyjádřil každý ze soudců IV. senátu samostatně a každý uvedl, že nemá žádný vztah ke stěžovateli, účastníkům řízení, není ani klientem společnosti E.ON Distribuce, a. s., ani společnosti E.ON Energie, a. s. Jan Musil doplnil, že byl do roku 1969 členem KSČ, ze které v tomto roce sám vystoupil.

III. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr mj. k účastníkům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

Třetí senát Ústavního soudu, rozhodující podle rozvrhu práce Ústavního soudu o námitkách podjatosti vznesených proti soudcům čtvrtého senátu, neshledal podmínky pro použití § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Třetí senát Ústavního soudu vzal v úvahu námitky stěžovatele, vyjádření soudců a dospěl k závěru, že za daného skutkového a právního stavu nemohou vzniknout pochybnosti o jejich nepodjatosti. Takové pochybnosti v dané věci by mohly být založeny toliko osobním vztahem konkrétního soudce k určitým osobám zúčastněným na řízení nebo k věci samotné nebo by musely vyplývat z osobního podílu soudce na vydání rozhodnutí, napadených ústavní stížností. Žádné takové skutečnosti však v dané věci zjištěny nebyly.

Konečně III. senát Ústavního soudu dodává, že stěžovatel není právně zastoupen, jak to vyžaduje § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu (viz též stanovisko Ústavního soudu ze dne 8. 10. 2015 sp. zn. Pl. ÚS-st. 42/15). Při rozhodování o případné podjatosti soudce Ústavního soudu je však třeba posoudit, zda senát, který bude ve věci rozhodovat, splňuje podmínky vyžadované podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a podle zákona o Ústavním soudu. Tato situace proto není na překážku, aby se o námitce podjatosti mohlo (muselo) rozhodnout. Proto bylo o námitce podjatosti výše uvedených soudců rozhodnuto tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. října 2017

Jan Filip v. r.

předseda III. senátu