Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 3175/17 ECLI:CZ:US:2017:1.US.3175.17.1 KI-generiert

I.ÚS 3175/17 · Ústavní soud České republiky

Geschäftsnummer I.ÚS 3175/17
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

Ústavní soud obdržel dne 10. 10. 2017 podání navrhovatelky označené jako ústavní stížnost směřující proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím, v němž tvrdila porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, resp. čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Legislator-Regeste

KI-generiert

I.ÚS 3175/17 · Ústavní soud České republiky: Ústavní soud obdržel dne 10. 10. 2017 podání navrhovatelky označené jako ústavní stížnost směřující proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím, v němž tvrdila porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, resp. čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatelky Aleny Houžvičkové, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2017 č. j. 5 Afs 212/2017-22 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 28. 6. 2017 č. j. 59 Af 2/2017-49, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní soud obdržel dne 10. 10. 2017 podání navrhovatelky označené jako ústavní stížnost směřující proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím, v němž tvrdila porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, resp. čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Ústavní soud konstatuje, že navrhovatelka podala ústavní stížnost v rozporu s § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V souvislosti s jejími předchozími podáními Ústavnímu soudu přitom již byla mnohokrát vyzývána k odstranění vad podání s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti (včetně nutnosti být v řízení zastoupena advokátem) i o případných následcích neodstranění vytčených vad podání.

3. Ústavní soud v jiných věcech navrhovatelky rovněž opakovaně uvedl, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích (viz např. usnesení

sp. zn. I. ÚS 3258/14

,

IV. ÚS 2056/11

,

II. ÚS 740/11

,

III. ÚS 452/11

,

III. ÚS 340/11

,

IV. ÚS 1270/10

,

IV. ÚS 1836/10

,

III. ÚS 2371/10

,

IV. ÚS 29/08

,

IV. ÚS 3220/14

,

I. ÚS 2844/15

,

IV. ÚS 1061/16

a další).

4. Za dané situace, kdy se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým, Ústavní soud návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítl podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. října 2017

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka