IV.ÚS 1906/17 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl Jaromírem Jirsou ve věci Z. B., zastoupeného Mgr. Václavem Strouhalem, advokátem se sídlem v Písku, Přátelství 1960, ve věci návrhu směřujícího původně proti rozsudkům Krajského soudu v Českých Budějovicích- pobočky v Táboře, ze dne 23. března 2017, č. j. 15 Co 599/2016-832, a Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 19. září 2016, č. j. 0 P 105/2011-649, o návrhu napadajícím usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře, ze dne 25. července 2017, č. j. 15 Co 323/2017-886, a Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 19. května 2017, č. j. 0 P 105/2011-853, takto:

Návrh směřující proti usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře, ze dne 25. července 2017, č. j. 15 Co 323/2017-886, a Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 19. května 2017, č. j. 0 P 105/2011-853, se vylučuje k samostatnému projednání.

Odůvodnění:

Dne 20. června 2017 byl Ústavnímu soudu doručen návrh podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jímž se stěžovatel domáhá zrušení rozsudků Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře, ze dne 23. března 2017, č. j. 15 Co 599/2016-832, a Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 19. září 2016, č. j. 0 P 105/2011-649, kterými měla být porušena jeho ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), v čl. 2 odst. 2, čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 1 a 4 a čl. 37 Listiny, jakož i v čl. 3 odst. 1, 2 a 3, čl. 5, čl. 9 odst. 3, čl. 18 odst. 1 a 2 a čl. 39 Úmluvy o právech dítěte.

Svým rozsudkem Okresní soud v Pelhřimově zrušil ústavní výchovu dvou nezletilých dcer stěžovatele (výroky I. a III.), nezletilé svěřil do péče matky (výroky II. a IV.), vyslovil předběžnou vykonatelnost výroků I. - IV. (výrok V.), stanovil stěžovateli výživné pro nezletilé (výrok VI.), upravil jeho styk s dětmi (výrok VII.), stanovil nad nezletilými dohled (výrok VIII.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IX.). Krajský soud v Českých Budějovicích k odvolání stěžovatele potvrdil rozsudek soudu prvního stupně s tím, že otec je povinen platit výživné od 1. října 2016 a za dobu od 1. října 2016 do 23. března 2017 není na výživném dluh (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Dne 18. října 2017 bylo Ústavnímu soudu doručeno další podání stěžovatele označené jako "doplnění ústavní stížnosti", v němž stěžovatel nově navrhuje, aby Ústavní soud zrušil také usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 25. července 2017, sp. zn. 15 Co 323/2017-886, a Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 19. května 2017, č. j. 0 P 105/2011-853, zasahující rovněž jeho výše uvedená práva. Okresní soud v Pelhřimově usnesením přenesl svoji příslušnost na Okresní soud v Jihlavě (výrok I.) a opatrovníkem nezletilých dcer jmenoval Magistrát města Jihlavy (výrok II.). Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře, k odvolání stěžovatele potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Věc je nyní vedena u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 2 P 47/2017.

Ústavní soud (soudce zpravodaj) se seznámil s podáním stěžovatele ze dne 18. října 2017, zaslané jím k věci vedené pod

sp. zn. IV. ÚS 1906/17

. Dospěl k závěru, že je v tomto případě třeba aplikovat ustanovení o vyloučení věci, ve smyslu § 55 Kancelářského a spisového řádu Ústavního soudu č. Org. 27/04, ze dne 16. března 2004, v platném znění, vydaného podle § 11 odst. 2 písm. k) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Původně stěžovatelem napadené rozsudky se totiž týkají svěření nezletilých do péče matky; zatímco usnesení napadená v doplnění upravují místní příslušnost soudu na základě bydliště nezletilých. Přestože se napadená rozhodnutí týkají stejných účastníků a vydaly je tytéž soudy v řízení vedeném pod shodnou spisovou značkou soudu prvního stupně, (pouhé) procesní rozhodnutí týkající se příslušnosti soudu věcně nesouvisí s meritorním rozhodnutím o svěření nezletilých do péče. Z hlediska ústavněprávního přezkumu jde o dvě odlišná a nezávislá řízení, a proto je na místě, aby o nich Ústavní soud rozhodoval v samostatných řízeních. Z uvedených důvodů bude po vydání tohoto usnesení "doplnění ústavní stížnosti" jako nové věci přidělena nová spisová značka a věc bude posouzena samostatně.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. 10. 2017

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj