II.ÚS 2558/17 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatelky Aleny Houžvičkové, bez právního zastoupení, směřující proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. května 2017, č. j. 26 Co 66/2017-137, usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 13. prosince 2016, č. j. 29 EXE 161/2015-96, usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 29. května 2017, č. j. 29 EXE 161/2015-159, a příkazu k úhradě nákladů exekuce vydaného soudním exekutorem JUDr. Ondřejem Hanákem, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5, ze dne 24. března 2017, č. j. 147 EX 661/15-112, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní soud obdržel podání navrhovatelky označené jako ústavní stížnost směřující proti všem v záhlaví uvedeným rozhodnutím, v němž tvrdila porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, resp. čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Ústavní soud konstatuje, že navrhovatelka podala ústavní stížnost v rozporu s § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V souvislosti s jejími předchozími podáními Ústavnímu soudu přitom již byla mnohokrát vyzývána k odstranění vad podání s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti (včetně nutnosti být v řízení zastoupena advokátem) i o případných následcích neodstranění vytčených vad podání.

3. Ústavní soud v jiných věcech navrhovatelky rovněž opakovaně uvedl, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích (viz např. usnesení

sp. zn. I. ÚS 3258/14

,

IV. ÚS 2056/11

,

II. ÚS 740/11

,

III. ÚS 452/11

,

III. ÚS 340/11

,

IV. ÚS 1270/10

,

IV. ÚS 1836/10

,

III. ÚS 2371/10

,

IV. ÚS 29/08

,

IV. ÚS 3220/14

,

I. ÚS 2844/15

,

IV. ÚS 1061/16

a další).

4. Za dané situace, kdy se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým, Ústavní soud návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítl podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. září 2017

Jiří Zemánek, v. r.

soudce zpravodaj