IV.ÚS 3222/16 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jana Filipa a soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti SUXESS spol. s r. o., sídlem Ke Skalkám 3082/62, Praha 10 - Záběhlice, zastoupené JUDr. Tomášem Davidem, advokátem, sídlem Dlážděná 1586/4, Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. června 2016 č. j. 20 Nd 198/2016-894, takto:

Soudce Jaromír Jirsa není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn. IV. ÚS 3222/16

.

Odůvodnění

I. Soudce Ústavního soudu Jaromír Jirsa dne 4. 9. 2017 předložil III. senátu Ústavního soudu podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ve spojení s jeho § 37 odst. 2 a podle § 10 odst. 1 Rozvrhu práce Ústavního soudu na rok 2017 (dostupný na http://www.usoud.cz/de/organizace-us/) k rozhodnutí otázku jeho případného vyloučení z projednání a rozhodování ústavní stížnosti, která mu jako soudci zpravodajovi napadla pod

sp. zn. IV. ÚS 3222/16

. Jde o ústavní stížnost obchodní společnosti SUXESS spol. s r. o., ve které je napadeno usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2016 č. j. 20 Nd 198/2016-894. Tímto usnesením byla odmítnuta námitka podjatosti, jíž se stěžovatelka domáhala vyloučení soudkyň JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D., a JUDr. Jany Sedlářové, z projednávání a rozhodnutí o jejím odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2015 sp. zn. 24 Cm 89/2004.

V tomto podání odkazuje stěžovatelka na odůvodnění své ústavní stížnosti, ve kterém uvádí, že dne 7. 6. 2011 podala k předsedovi Městského soudu v Praze JUDr. Janu Sváčkovi podnět k zahájení kárného řízení proti soudkyni JUDr. Janě Sedlářové. Místopředsedou soudu JUDr. Jaromírem Jirsou byl podnět stěžovatelky shledán jako nedůvodný s tím, že namítané porušení procesních práv je možné uplatnit prostřednictvím opravných prostředků či jiných procesních instrumentů, nicméně k přípisu místopředsedy soudu bylo přiloženo i vyjádření soudkyně JUDr. Jany Sedlářové. Z něj podle stěžovatelky vyplývají další zásadní skutečnosti. Soudkyně JUDr. Sedlářová měla dle svých tvrzení dospět k závěru, že je třeba o existenci pravomocných rozhodnutí soudu vyrozumět Středisko cenných papírů jako orgán pověřený vedením evidence cenných papírů, neboť dříve vydaná předběžná opatření měla za následek registraci pozastavení výkonu práva majitele nakládat s cennými papíry v neprospěch žalované společnosti. Soudkyně JUDr. Jana Sedlářová tak měla výslovně konstatovat, že svým pokynem řešila situaci více předběžných opatření, sama přitom vydala pouze jediné.

II. Ve sdělení k tomuto podání soudce Jaromír Jirsa uvádí, že nemá žádný vztah k účastníkům řízení, jejich zástupcům, ani k věci samé. Uvedenou stížnost vyřizoval v režimu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a nejde proto o případ, na který pamatuje § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

III. Třetí senát Ústavního soudu, rozhodující podle rozvrhu práce Ústavního soudu o námitkách podjatosti vznesených proti soudcům čtvrtého senátu, neshledal důvod pro postup podle § 36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu.

Podle § 36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nebo jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.

Třetí senát Ústavního soudu vzal v úvahu sdělení stěžovatele a obsah spisu

sp. zn. IV. ÚS 3222/16

, přičemž dospěl k závěru, že za daného skutkového a právního stavu nemohou vzniknout pochybnosti o nepodjatosti tohoto soudce.

Takové pochybnosti v dané věci by mohly být založeny toliko osobním vztahem konkrétního soudce k určitým osobám zúčastněným na řízení, nebo k věci samotné, anebo by musely vyplývat z osobního podílu soudce na vydání rozhodnutí, která jsou napadena ústavní stížností. Žádné takové skutečnosti však v dané věci zjištěny nebyly; v minulosti existující kompetence soudce Jaromíra Jirsy se týkala stížnostního řízení podle zákona o soudech a soudcích, nikoli však rozhodování ve věci, která je předmětem řízení o ústavní stížnosti.

Protože nejsou naplněny podmínky § 36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu, bylo rozhodnuto, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. září 2017

Jan Filip v. r.

předseda III. senátu Ústavního soudu