IV.ÚS 2133/17 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti obchodní společnosti PANDA Energy, s. r. o., sídlem Lazecká 330/80a, Olomouc - Lazce, zastoupené JUDr. Vladislavou Rapantovou, advokátkou, sídlem Dukelská 891/4, Olomouc, proti postupu Městského soudu v Praze ve věci projednávané pod sp. zn. 10 A 187/2014, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se s tvrzením o porušení práva na projednání věci bez zbytečných průtahů ústavně zaručeného v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") domáhala vydání nálezu, kterým by Ústavní soud zakázal Městskému soudu v Praze pokračovat v porušování stěžovatelčiných práv v řízení vedeném pod sp. zn. 10 A 187/2014 a přikázal mu, aby předmětnou věc bez průtahů projednal a rozhodl. Stěžovatelka uvedla, že v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu - Ministerstva životního prostředí ze dne 15. 8. 2014 č. j. 1600/570/13 - je Městský soud v Praze více než dva roky nečinný.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dle jen "zákon o Ústavním soudu"), soudce zpravodaj návrh usnesením odmítne tehdy, jde-li o návrh nepřípustný; podle ustanovení § 75 odst. 1 téhož zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 3).

Požadavek, aby Ústavní soud zakázal orgánu veřejné moci pokračovat v porušování ústavně zaručeného práva na projednání věci bez zbytečných průtahů (čl. 38 odst. 2 Listiny), resp. práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod), případně mu přikázal, aby v konkrétní věci neprodleně jednal, je přípustný pouze tehdy, pokud předtím stěžovatel podal (bezvýsledně) návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích). Jde o preventivní prostředek k nápravě stavu v rámci soustavy obecného soudnictví a v okamžiku, kdy jsou průtahy aktuální. Jinými slovy řečeno, ve věcech návrhů směřujících proti trvajícím průtahům v řízení před obecnými soudy považuje Ústavní soud využití institutu podle § 174a zákona o soudech a soudcích za nezbytnou podmínku přípustnosti ústavní stížnosti, neboť jde o institut, který svým smyslem a účelem je přiléhavým a efektivním prostředkem nápravy (k tomu srov. např. nález

sp. zn. IV. ÚS 180/04

ze dne 17. 8. 2004, N 112/34 SbNU 157, nález

sp. zn. III. ÚS 2979/09

ze dne 13. 5. 2010, N 107/57 SbNU 377, nález

sp. zn. I. ÚS 2427/11

ze dne 15. 2. 2012, N 33/64 SbNU 349).

Na dotaz Ústavního soudu, zda byl před podáním ústavní stížnosti uplatněn návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích, stěžovatelka nereagovala. Dotazem u Městského soudu v Praze Ústavní soud zjistil, že žádný takový návrh neučinila. Ústavní stížnost je tedy nepřípustná.

Lze jen dodat, že z veřejně dostupné databáze soudních řízení (http://infosoud.justice.cz/public/search.jsp) a následně i dotazem v informačním centru Městského soudu v Praze (pracoviště Hybernská) bylo zjištěno, že dne 10. 8. 2017 v řízení vedeném pod sp. zn. 10 A 187/2014 Městský soud v Praze o žalobě stěžovatelky věcně rozhodl. I s ohledem na toto zjištění pozbyl návrh na zásah Ústavního soudu na aktuálnosti.

Vzhledem k výše uvedenému, Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. září 2017

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka