IV.ÚS 2242/17 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti G. V., zastoupené Mgr. Alexandrou Juráčkovou, advokátkou sídlem Jungmannova 23/11, Praha 1, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2017 sp. zn. 7 To 302/2016 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. 5. 2016 sp. zn. 3 T 86/2015, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 19. 7. 2017, doručenou Ústavnímu soudu téhož dne, se stěžovatelka s tvrzením porušení práva na spravedlivý proces domáhala zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů; Městský soud v Praze v odvolacím řízení zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 v celém rozsahu a uznal stěžovatelku vinnou přečinem podílnictví z nedbalosti podle ustanovení § 215 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, za což jí uložil trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvou roků.

V ústavní stížnosti stěžovatelka napadla obě rozhodnutí obecných soudů s tím, že spočívají na nesprávném právním posouzení skutku a jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, především subjektivní stránky (zavinění). Stěžovatelka kritizovala odvolací soud, že se nezabýval námitkami obžaloby ve vztahu k rozsahu a délce páchání trestné činnosti H. J.

Dříve než Ústavní soud přikročí k meritornímu přezkumu postupu orgánu veřejné moci, vždy zkoumá, zda návrh splňuje všechny formální náležitosti kladené na ni zákonem o Ústavním soudu, tedy mimo jiné i to, zda je přípustný.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), soudce zpravodaj návrh usnesením odmítne tehdy, jde-li o návrh nepřípustný; podle ustanovení § 75 odst. 1 je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 3). Za procesní prostředek k ochraně práva zákon považuje jak řádný, tak i mimořádný opravný prostředek (s výjimkou žaloby na obnovu řízení), stejně jako jakýkoli jiný návrh, který je způsobilý zahájit řízení, v němž se navrhovatel může domoci odstranění jím namítaného nedostatku, resp. vady řízení či vady rozhodnutí. Ustanovení § 75 odst. 1 přitom nerozlišuje mezi řádnými, mimořádnými opravnými prostředky či jinými procesními prostředky; stěžovatel je tedy povinen vyčerpat příslušný procesní prostředek, s výjimkou žaloby na obnovu řízení, která je citovaným ustanovením výslovně vyloučena.

Ve svém stanovisku ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14, publikovaném pod č. 40/2014 Sb., Ústavní soud vyložil, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání.

V projednávané věci Ústavní soud zjistil z veřejně dostupné databáze soudních řízení (viz http://infosoud.justice.cz/public/search.jsp) a následně ověřil dotazem u Obvodního soudu pro Prahu 10 ve věci vedené pod sp. zn. 3 T 86/2015, jakož i dotazem u Nejvyššího soudu a u Mgr. Alexandry Juráčkové, že stěžovatelka v předmětné trestní věci dovolání nepodala. Ústavní stížnost je tudíž nepřípustná, neboť stěžovatelka nevyčerpala všechny dostupné procesní prostředky k ochraně svých práv.

K napadenému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. 5. 2016 sp. zn. 3 T 86/2015 lze dodat, že předmětné rozhodnutí právně neexistuje, neboť je Městský soud v Praze zrušil v celém rozsahu rozsudkem ze dne 20. 4. 2017 sp. zn. 7 To 302/2016. Rozhodnutí, které právně neexistuje, není způsobilé vyvolat vůči stěžovatelce jakékoliv účinky a nemůže být ani předmětem ústavního přezkumu.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. srpna 2017

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka