Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 2424/17 ECLI:CZ:US:2017:3.US.2424.17.1 KI-generiert

III.ÚS 2424/17 · Ústavní soud České republiky

Geschäftsnummer III.ÚS 2424/17
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

Dne 2. 8. 2017 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova stížnost proti v záhlaví označenému usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo zastaveno dovolací řízení ve sporu o náhradu škody vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 26 C 51/2016. Důvod zastavení dovolacího řízení spočíval v nesplnění podmínek dovolacího řízení stěžovatelem.

Legislator-Regeste

KI-generiert

III.ÚS 2424/17 · Ústavní soud České republiky: Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami; stěžovatel především není zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti Petra Bartheldiho, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. června 2017 č. j. 30 Cdo 2404/2017-110, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2 - Nové Město, Krajského soudu v Hradci Králové, sídlem Československé armády 218/57, Hradec Králové, a Okresního soudu v Hradci Králové, sídlem Ignáta Herrmanna 227/2, Hradec Králové, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Dne 2. 8. 2017 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova stížnost proti v záhlaví označenému usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo zastaveno dovolací řízení ve sporu o náhradu škody vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 26 C 51/2016. Důvod zastavení dovolacího řízení spočíval v nesplnění podmínek dovolacího řízení stěžovatelem.

2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Pokud tyto náležitosti nejsou splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.

3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami; stěžovatel především není zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod

sp. zn. III. ÚS 3759/15

,

sp. zn. II. ÚS 292/16

,

sp. zn. II. ÚS 293/16

,

sp. zn. I. ÚS 879/16

,

sp. zn. II. ÚS 1616/16

,

sp. zn. I. ÚS 1778/16

,

sp. zn. II. ÚS 1779/16

). Stěžovatel i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl soudem mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.

5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.

6. Stejně jako ve věcech vedených pod

sp. zn. IV. ÚS 2127/16

,

sp. zn. II. ÚS 2506/16

,

sp. zn. II. ÚS 2997/16

,

sp. zn. II. ÚS 3787/16

,

sp. zn. III. ÚS 3875/16

,

sp. zn. II. ÚS 114/17

,

sp. zn. II. ÚS 302/17

,

sp. zn. IV. ÚS 303/17

,

sp. zn. III. ÚS 304/17

,

sp. zn. I. ÚS 712/17

,

sp. zn. III. ÚS 1057/17

,

sp. zn. III. ÚS 1358/17

(všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), jakož i v řadě dalších, se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. srpna 2017

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj