I.ÚS 2004/17 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu J. D., toho času ve Věznici Vinařice, na přezkum usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 9 To 97/2016 ze dne 15. 2. 2017, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní soud odmítl návrh, který vyhodnotil jako ústavní stížnost směřující proti v záhlaví označenému soudnímu rozhodnutí, dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jako nepřípustný. Z podání navrhovatele, jakož i příslušných údajů o daném trestním řízení, dostupném na oficiálním portálu Ministerstva spravedlnosti http://infosoud.justice.cz, totiž vyplývá, že jde o usnesení odvolacího soudu, kterým nebylo vyhověno odvolání navrhovatele proti odsuzujícímu rozsudku Krajského soudu v Praze sp. zn. 4 T 34/2015 ze dne 10. 8. 2016. Takové rozhodnutí lze přitom napadnout dovoláním, které dle uvedených údajů také bylo podáno, ale dosud o něm nebylo rozhodnuto. Z toho je tedy zřejmé, že v posuzované věci není splněna podmínka vyčerpání všech relevantních procesních prostředků, které navrhovateli právní řád k ochraně jeho práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Tudíž je v tomto stádiu návrh předčasný.

Návrh na zahájení řízení současně nesplňuje podmínku povinného právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem ve smyslu § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Nicméně s ohledem na shora uvedený závěr o nepřípustnosti návrhu je patrné, že ani případné odstranění této formální vady nemůže změnit nic na jeho osudu. Z těchto důvodů Ústavní soud stěžovatele nevyzýval k jejímu odstranění a rovnou přistoupil k odmítnutí návrhu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 17. července 2017

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj