II.ÚS 1191/17 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) a soudců Ludvíka Davida a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti stěžovatelek 1) S. S., 2) nezletilé S. R., zastoupené matkou S. S., obou právně zastoupených JUDr. Yvetou Janákovou, advokátkou, se sídlem Příkop 27/2a, Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 27 Co 463/2016-1776 ze dne 2. února 2017, za účasti Krajského soudu v Praze jako účastníka řízení, takto:

Vykonatelnost výroku I. rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 27 Co 463/2016-1776 ze dne 2. února 2017 se odkládá do vykonatelného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 19. 4. 2017, stěžovatelka č. 1 (dále jen "stěžovatelka") navrhla zrušit v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Praze z důvodu tvrzeného porušení základních práv zaručených v čl. 2 odst. 2, čl. 10 odst. 2, čl. 32 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 8 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění protokolů č. 3, 5 a 8, a čl. 3 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.

Z obsahu listin připojených k ústavní stížnosti se podává, že Okresní soud v Berouně rozhodl rozsudkem č. j. 23 P 19/2013-1624 ze dne 20. 4. 2016, ve znění doplňujícího usnesení č. j. 23 P 19/2013-1698 ze dne 15. 11. 2016, že návrh otce na svěření nezletilé do střídavé péče rodičů se zamítá (výrok I.), že rozsudek Okresního soudu v Berouně č. j. 23 Nc 457/2011-391 ze dne 10. 2. 2012 se mění tak, že se rozšiřuje styk otce s nezletilou tak, že je oprávněn stýkat se s ní nad rámec citovaných rozsudků každý pátek v době od 15:00 hodin do 19:00 hodin, kdy nezletilou vyzvedne v bydlišti matky a po skončení styku odevzdá zpět v bydlišti matky (výrok II.).

Dalšími výroky III. až VII. okresní soud rozhodl o zvýšení výživného na nezletilou a o dluhu otce na výživném, o předběžné vykonatelnosti rozsudku a o nákladech řízení. K odvolání otce Krajský soud v Praze napadeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném výroku II. změnil tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilou a) v každém lichém týdnu v kalendářním roce vždy od soboty od 8:00 hodin do neděle 18:00 hodin, b) v každém sudém týdnu v kalendářním roce v úterý a ve čtvrtek vždy od 14:00 hodin do 18:00 hodin, c) v každém sudém kalendářním roce o jarních prázdninách od pátku předcházejícího prvému dni těchto prázdnin od 18:00 hodin do neděle, jíž tyto prázdniny končí do 18:00 hodin, d) v každém kalendářním roce po dobu jednoho týdne v červenci vždy od třetí červencové soboty od 9:00 hodin do soboty za 1 týden do 18:00 hodin a po dobu dvou týdnů v srpnu vždy od druhé srpnové soboty od 9:00 hodin do pátku za 2 týdny do 18:00 hodin, e) v každém sudém kalendářním roce o vánočních svátcích od 24.

12. od 9:00 hodin do 25.

12. do 18:00 hodin a v každém lichém kalendářním roce vždy 25.

12. od 18:00 hodin do 2.

1. následujícího kalendářního roku do 18:00 hodin. Dále rozhodl, že úprava styku otce s nezletilou uvedená pod bodem a) a b) tohoto výroku neplatí v období jarních prázdnin, hlavních (letních) prázdnin a v období vánočních prázdnin, a že otec převezme nezletilou ke styku v bydlišti matky a matce ji předá po skončeném styku v témže místě s tím, že matka je povinna nezletilou ke styku řádně připravit a ve stanovenou dobu ji otci předat (viz výrok I. rozsudku Krajského soudu v Praze).

Stěžovatelka spolu s ústavní stížností podala návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku a jeho přednostní projednání ve smyslu § 39 zákona o Ústavním soudu s odůvodněním, že jeho výkonem dojde k nevratnému zásahu do práv nezletilé. Bude-li nezletilá nucena ke styku s otcem v rozsahu stanoveném napadeným rozhodnutím, je více než pravděpodobné, že se její psychický stav zhorší. Vzhledem k poruchám diagnostikovaným u nezletilé a konstatovaným ve shodě všemi odborníky, kteří se ke stavu nezletilé v průběhu řízení před soudem prvního stupně i v rámci odvolacího řízení vyjadřovali, jakož i k událostem, které následovaly po rozhodnutí odvolacího soudu, jeví se více než nežádoucí vystavovat nyní nezletilou stěžovatelku neúměrnému tlaku, spojenému s realizací rozšířeného styku otce a nezletilé. Nezletilá se dlouhodobě podrobuje léčbě, přičemž pokroky jsou činěny pouze pozvolně a stav nezletilé je konsolidován alespoň v minimální míře tak, aby byla schopna fungovat mezi svými vrstevníky v rámci školní docházky. Stěžovatelka uvádí, že nezletilá v rámci realizovaného styku při pobytu u babičky z otcovy strany dne 8. 2. 2017 se s babičkou nepohodla a utekla domů, pročež došlo k zhoršení psychického stavu nezletilé, k čemuž přikládá zprávu MUDr. Tomáškové, dětského a dorostového psychiatra ze dne 17. 3. 2017, záznam pohovoru orgánu sociální právní ochrany dětí s nezletilou ze dne 9. 2. 2017, záznam rozhovoru babičky nezletilé s pracovnicí uvedeného orgánu, lékařské zprávy Fakultní nemocnice Praha 5 - Motol ze dne 8. 2. 2017 a zprávu třídní učitelky o změně chování nezletilé.

Podle § 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

Ústavní soud dospěl k závěru, že podmínky pro odložení vykonatelnosti výroku I. rozsudku Krajského soudu v Praze jsou v dané věci splněny, a to s ohledem na možný dopad napadeného rozhodnutí na zhoršení psychického stavu nezletilé, na něž stěžovatelka s odkazem na příslušné aktuální zprávy upozorňuje. V tomto ohledu není odklad vykonatelnosti v rozporu s veřejným zájmem, nýbrž je opodstatněn zájmem nezletilé. Jakkoliv lze uznat, že je s ním spojen i zásah do práv otce nezletilé, z hlediska poměřování tohoto zásahu s možnými dopady do práv nezletilé hrozí nepoměrně větší újma právům nezletilé, byť v tuto chvíli nelze předvídat výsledek řízení o ústavní stížnosti.

Z uvedených důvodů rozhodl Ústavní soud podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu o odkladu vykonatelnosti výroku I. rozsudku Krajského soudu v Praze.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. května 2017

Jiří Zemánek, v. r.

předseda senátu