IV.ÚS 723/17 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Musila o ústavní stížnosti společnosti Kongresové centrum ILF a. s., se sídlem v Praze 1, Pařížská 67/11, zastoupené JUDr. Emilem Flegelem, advokátem se sídlem v Praze 10, K Chaloupkám 2, proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 1. 2017, č. j. 1 As 226/2016-44, a Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 7. 2016, č. j. 40 A 1/2016-52, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl rozsudkem ze dne 28. 7. 2016, č. j. 40 A 1/2016-52, návrh stěžovatelky na zrušení opatření obecné povahy vydaného Magistrátem města Teplice dne 30. 11. 2015, č. j. MgMT/135251/2015 ODŽP/Ma/DZ-T - místní úpravy provozu na pozemní komunikaci v Bystřanech, ulice Tovární, spočívající v umístění značky Zákaz vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje 3,5 t, s dodatkovými tabulkami "22:00 - 06:00 hod." a "MIMO BUS". Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 19. 1. 2017, č. j. 1 As 226/2016-44, zamítl kasační stížnost stěžovatelky proti rozsudku krajského soudu.

Proti rozsudkům kasačního a přezkumného soudu se stěžovatelka brání ústavní stížností podanou dne 9. 3. 2017 a navrhuje jejich zrušení. Namítá zásah do vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a 5 a práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a navazujících ustanovení Ústavy a mezinárodních smluv, který spatřuje v tom, že napadenou úpravou provozu byl znemožněn přístup k nemovitostem v jejím vlastnictví - skladovému areálu nacházejícímu se v předmětné ulici. Namítá porušení práva na seznámení s podklady opatření a nepřiměřené omezení v užívání nemovitostí, které nebylo dostatečně odůvodněno.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatelka je zastoupena advokátem v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); rovněž není nepřípustná ve smyslu § 75 odst. 1 téhož zákona. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a k zásahu do rozhodování obecných soudů je povolán výhradně tehdy, došlo-li z jejich strany k vykročení z ústavního rámce jejich činnosti - žádné takové pochybení v projednávané věci neshledal.

Obecné soudy odůvodnily svá rozhodnutí ústavně konformním způsobem, vyšly z toho, že bezprostředním důvodem přijetí napadené místní úpravy provozu na pozemní komunikaci byl postih obce za porušení hygienických limitů hluku a vibrací. Dospěly k závěru, že umístění dopravní značky bylo podloženo legitimními důvody a důležitým veřejným zájmem; magistrát přitom vzal v potaz i zájmy stěžovatelky a dodatkovými tabulkami umožnil neomezený vjezd autobusům městské hromadné dopravy, kterými se zaměstnanci stěžovatelky dopravují do práce. Samotný zákaz vjezdu vozidel těžších než 3,5 t pak omezil na dobu osmi nočních hodin s tím, že během zbývajících šestnácti hodin každého dne zůstává vjezd a dopravní obsluha areálu stěžovatelky bez omezení.

Soudy reagovaly i na procesní námitku, že vyjádření krajské hygienické stanice bylo do spisu vloženo pouze několik dní před uplynutím lhůty pro seznámení s podklady a uplatnění námitek či připomínek. Konstatovaly, že takový postup sice není optimální, byl nicméně odůvodněn okolnostmi konkrétní věci a nemohl mít vliv na zákonnost, i proto, že žádná z dotčených osob (včetně stěžovatelky) ani předtím nevyužila možnosti nahlédnout do spisu a uplatnit námitky či připomínky - jinými slovy ani pozdní zařazení listiny do spisu nemohlo být ke škodě jejích práv. V této souvislosti Ústavní soud dodává, že i v ústavní stížnosti stěžovatelka toto tvrzení uplatňuje pouze v obecné rovině, neuvádí, co z vyjádření zjistila a jaký vliv by mělo na uplatnění jejích práv.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. března 2017

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu