Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 3795/16 ECLI:CZ:US:2017:4.US.3795.16.1 KI-generiert

IV.ÚS 3795/16 · Ústavní soud České republiky

Geschäftsnummer IV.ÚS 3795/16
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudkem ze dne 18. 11. 2015, č. j. 3 Cmo 228/2014-236, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2014, č. j. 48 Cm 140/2007-195, jímž bylo žalované (stěžovatelce) uloženo zdržet se při prodeji výrobku MILITEC-1 používání prodejního obalu vytvořeného žalobkyní. Nejvyšší soud usnesením ze dne 25. 8. 2016, č. j. 23 Cdo 2183/2016-271, odmítl dovolání stěžovatelky proti rozsudku vrchního soudu.

Legislator-Regeste

KI-generiert

IV.ÚS 3795/16 · Ústavní soud České republiky: Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudců Jana Musila a Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje o ústavní stížnosti společnosti GSPP spol. s r. o. se sídlem v Praze 1, Újezd 450/40 (dříve v Jílovišti, Všenorská 60), zastoupené Mgr. Michalem Hanzlíkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Hřebenech II 1718/8, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016, č. j. 23 Cdo 2183/2016-271, a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 11. 2015, č. j. 3 Cmo 228/2014-236, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudkem ze dne 18. 11. 2015, č. j. 3 Cmo 228/2014-236, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2014, č. j. 48 Cm 140/2007-195, jímž bylo žalované (stěžovatelce) uloženo zdržet se při prodeji výrobku MILITEC-1 používání prodejního obalu vytvořeného žalobkyní. Nejvyšší soud usnesením ze dne 25. 8. 2016, č. j. 23 Cdo 2183/2016-271, odmítl dovolání stěžovatelky proti rozsudku vrchního soudu.

Proti rozhodnutím dovolacího a odvolacího soudu se stěžovatelka brání ústavní stížností podanou dne 16. 11. 2016 a navrhuje, aby je Ústavní soud zrušil. Namítá zásah do práv k výsledkům tvůrčí duševní činnosti podle čl. 34 odst. 1 a do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a navazujících ustanovení Listiny základních práv a svobod, jakož i podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Namítá, že nalézací soudu neodročil jednání pro nepřítomnost zástupce stěžovatelky, odvolací soud sám doplnil dokazování a dovolací soud nebyl oprávněn dovolání odmítnout z procesních důvodů. Zejména však obecné soudy chybně posoudily otázku autorství předmětného díla a svá rozhodnutí řádně neodůvodnily.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatelka je v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zastoupena advokátem; rovněž není nepřípustná podle § 75 odst. 1 téhož zákona. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a nepředstavuje další stupeň přezkumu věcné správnosti či konkrétního odůvodnění rozhodnutí obecných soudů. Právě o takový přístup usiluje stěžovatelka - požaduje, aby civilním soudům uložil posoudit otázku autorství papírové krabičky užívané jako obal výrobku MILITEC-1 znovu a způsobem, který pro ni bude příznivější. Úkolem Ústavního soudu je však výhradně přezkoumávat, zda obecné soudy nevykročily z ústavního rámce své rozhodovací činnosti; žádné takové pochybení ovšem neshledal.

Obecné soudy dospěly k ústavně konformnímu i řádně odůvodněnému závěru, který není Ústavní soud povolán znovu konkrétně a věcně přezkoumávat - že stěžovatelce nesvědčila priorita v užívání předmětné papírové krabičky. Tento obal byl vedle ochranné známky navíc chráněn i starším právem autorským a stěžovatelka jeho užíváním neoprávněně zasáhla do práv žalobkyně. Porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky neshledal ani v navazujících procesních námitkách uplatňovaných již před obecnými soudy a týkajících se omluvené neúčasti zástupce stěžovatelky při jednání před nalézacím soudem či doplněním dokazování odvolacím soudem o svědeckou výpověď hlavního autora díla. Do ústavních práv nebylo zasaženo ani odmítnutím dovolání pro absenci relevantního vymezení jeho přípustnosti s tím, že stěžovatelka vyjadřovala toliko prostý nesouhlas se skutkovým a právním posouzením věci podřízenými soudy.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. ledna 2017

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu