III.ÚS 2649/16 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti Ing. Karla Roberta Blažka, zastoupeného JUDr. Josefem Skácelem, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská 674/55, proti rozsudkům Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 5. 2016, č. j. 7 Cmo 336/2014-82, a Městského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2014, č. j. 80 Cm 124/2011-58, vedené u Ústavního soudu pod spisovou značkou III. ÚS 2649/16, za vedlejšího účastenství společnosti ČEZ, a. s., se sídlem v Praze 4, Duhová 1444/2, o vyloučení soudce Radovana Suchánka z projednávané věci, takto:

Soudce Radovan Suchánek není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn. III. ÚS 2649/16

.

Odůvodnění:

Přípisem ze dne 13. 9. 2016 se soudce Radovan Suchánek obrátil na IV. senát Ústavního soudu; uvedl, že se jako člen senátu III. cítí být ve věci vedené pod spisovou značkou III. ÚS 2649/16 podjatý. Ve vztahu k vedlejšímu účastníkovi lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti - stejně jako stěžovatel je totiž menšinovým akcionářem společnosti ČEZ, a. s., neboť vlastní její akcie, které nabyl v rámci tzv. kuponové privatizace.

Čtvrtý senát Ústavního soudu, který je podle § 10 odst. 1 rozvrhu práce na období od 1. 1. 2016 povolán rozhodnout o vyloučení soudce třetího senátu, dospěl k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro vyloučení Radovana Suchánka z projednání a rozhodování uvedené věci.

Podle § 36 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nebo jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.

Podle čtvrtého senátu Ústavního soudu v tomto případě nemohou vzniknout pochybnosti o nepodjatosti člena rozhodujícího senátu se zřetelem na jeho poměr k vedlejšímu účastníkovi takové intenzity, aby to odůvodňovalo jeho vyloučení z uvedené věci. Určující jsou v této souvislosti objektivní okolnosti svědčící pro vyloučení soudce [nálezy Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2015,

sp. zn. I. ÚS 1811/14

, ze dne 27. 10. 2004,

sp. zn. I. ÚS 370/04

(N 159/35 SbNU 181), dostupné na http://nalus.usoud.cz, srov. výklad in Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I. Zákon o Ústavním soudu s komentářem. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007, k § 36 odst. 1, citováno ze systému ASPI], nikoliv "pocit podjatosti" konkrétního soudce.

Pouhé menšinové vlastnictví akcií vedlejšího účastníka, které nemá vliv na činnost této velké obchodní korporace, její hospodaření, personální či jiné záležitosti, a je běžné u řady dalších fyzických osob, důvod pro vyloučení soudce založit nemůže [srov. obdobně usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 10. 2014,

sp. zn. II. ÚS 2127/14

, nebo ze dne 26. 8. 2014,

sp. zn. II. ÚS 808/13

, a dále usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2007, č. j. 1 Nc 695/2007-43; výklad in Jirsa, J. a kol. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář. Kniha I. 1. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2015, s. 85].

Na základě výše uvedených důvodů rozhodl čtvrtý senát Ústavního soudu podle § 36 odst. 1 a 2 ve spojení s ustanovením § 38 odst. 1 věty druhé zákona o Ústavním soudu tak, že soudce Radovan Suchánek není vyloučen z projednání a rozhodování věci.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. září 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu