III.ÚS 2660/16 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Georgije Jozeviče Alaniji, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. května 2016 č. j. 26 Cdo 691/2016-447, rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. dubna 2015 č. j. 61 Co 491/2014-410 a rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 24. dubna 2014 č. j. 12 C 205/2007-376 ve znění opravného usnesení ze dne 13. srpna 2014 č. j. 12 C 205/2007-390, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se domáhal prostřednictvím ústavní stížnosti zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí. Protože jeho podání nesplňovalo náležitosti stanovené ustanoveními § 29, § 30 odst. 1, § 31 odst. 2 a § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl dopisem, který mu byl doručen dne 26. 8. 2016, vyzván k jejich odstranění ve lhůtě 30 dnů. Současně byl poučen o následcích pro případ, že vady neodstraní.

Stěžovatel, který byl ve výzvě rovněž poučen o možnosti získat bezplatné právní zastoupení, pouze sdělil, že v jeho možnostech takové zastoupení získat není, avšak o prodloužení lhůty nepožádal. K tomu je třeba uvést, že soudce zpravodaj zjistil z evidence podání, že stěžovatel v jiném souběžně probíhajícím řízení před Ústavním soudem právně zastoupen je.

Proto vzhledem k tomu, že stěžovatel, i přes výslovné poučení o následcích pro případ, že vady neodstraní, tak neučinil, nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. října 2016

Jan Filip v. r.

soudce Ústavního soudu