Constitutional Court dismisses appeal claiming unfair process and lack of due diligence in customs duty assessment.
Tschechien (CZ)
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by ATC holding a.s. against administrative rulings regarding customs duties. The plaintiff argued that customs inspections violated EU and national procedural rules and that the duty assessment lacked proper judicial review. The court found no constitutional violation, noting the administrative and judicial bodies had already thoroughly addressed the same arguments in prior proceedings.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.: The Constitutional Court reviews only constitutional compliance, not the substantive correctness of lower court decisions, and dismisses complaints that merely reiterate arguments already rejected by administrative and judicial authorities.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti ATC holding a. s., se sídlem v Přerově, Gen. Štefánika 40, zastoupené JUDr. Alfrédem Šrámkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Českobratrská 2, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2015, č. j. 9 Afs 128/2015-60, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 3. 2015, č. j. 22 Af 88/2012-84, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 17. 3. 2015, č. j. 22 Af 88/2012-84, zamítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutím Celního ředitelství Ostrava ze dne 22. 5. 2012, č. j. 181-2/2012-140100-21, č. j. 181-3/2012-140100-21, č. j. 181-4/2012-140100-21, č. j. 181-5/2012-140100-21 a č. j. 181-6/2012-140100-21, jimiž byla zamítnuta její odvolání a potvrzeny dodatečné platební výměry Celního úřadu Přerov ze dne 22. 7. 2008 o doměření dovozního a antidumpingového cla v celkové výši 9 698 234 Kč. Clo bylo doměřeno poté, co při následné celní kontrole provedené z podnětu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) vyšlo najevo, že stěžovatelka importovala cca 5 milionů neplnitelných (jednorázových) kapesních kamínkových zapalovačů, které ve skutečnosti nepocházely z Malajsie (jak za účelem snížení cla deklarovala), nýbrž z Číny. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 17. 9. 2015, č. j. 9 Afs 128/2015-60, zamítl kasační stížnost stěžovatelky proti rozsudku krajského soudu.
Proti rozsudkům kasačního a přezkumného soudu se stěžovatelka brání ústavní stížností doručenou dne 23. 11. 2015, v níž navrhuje, aby Ústavní soud rozhodnutí zrušil. Namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, který spatřuje v tom, že celní kontrola nebyla provedena v souladu s relevantními ustanovení unijních a národních právních předpisů a platební výměry byly vydány bez provedení řádného daňového řízení; byla porušena zásada dvojinstančnosti řízení a vycházeno z nedostatečného dokazování.
Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatelka je zastoupena advokátem v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); rovněž není nepřípustná ve smyslu § 75 odst. 1 téhož zákona. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti, nepředstavuje další stupeň přezkumu věcné správnosti či konkrétního odůvodnění rozhodnutí obecných soudů. Právě o takový přístup ovšem stěžovatelka usiluje, neboť opakovaně polemizuje s interpretací a aplikací zákona, jak byla provedena správními orgány, následně obecnými soudy, požaduje, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil a uložil posoudit důvody pro doměření cla za dovoz zapalovačů znovu a způsobem, který pro ni bude příznivější.
Úkolem Ústavního soudu je (výhradně) přezkoumávat, zda ze strany obecných soudů nedošlo k vykročení z ústavního rámce jejich činnosti; žádné takové pochybení však v daném případě neshledal. Námitky uplatněné v ústavní stížnosti se obsahově shodují s námitkami, které stěžovatelka opakovaně prezentovala již v průběhu řízení před správními orgány dvou stupňů a následně před správními soudy dvou stupňů; ve své podstatě tak v pořadí popáté uvádí tytéž argumenty, kterými se snaží dosáhnout zbavení povinnosti zaplatit clo. Ústavní soud konstatuje, že správní soudy se s její obranou vypořádaly ústavně konformním způsobem, řádně a důkladně reagovaly na tvrzení týkající se náležitostí celní kontroly i následného řízení; opakovaně se zabývaly rovněž dodržením premis dvojinstančnosti správního řízení a podkladovým dokazováním, při němž bylo vycházeno zejména ze zpráv Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Ministerstva zahraničního obchodu a průmyslu Malajsie (MITI).
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. srpna 2016
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu