Constitutional complaint dismissed due to failure to file within the strict two-month statutory deadline. The Constitutional Court rejected the appeal as untimely, ruling that missed deadlines cannot be excused. The court emphasized the absolute nature of procedural time limits for constitutional reviews. The applicant's arguments regarding rights violations were not examined due to the procedural defect. The decision reinforces the strict adherence to filing periods in Czech constitutional law.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by T. K. against multiple lower court decisions regarding a paternity dispute. The applicant argued violations of fundamental rights, but the Court found the complaint procedurally defective because it was submitted after the mandatory two-month deadline following the delivery of the appellate judgment. Since the law strictly prohibits extending this time limit, the Court could not examine the merits of the alleged rights violations.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court must reject a constitutional complaint filed after the statutory two-month period, as such missed deadlines cannot be excused or remedied.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl dne 10. srpna 2016 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti T. K., zastoupeného JUDr. Josefem Kunáškem, advokátem se sídlem Václavské nám. 37, 110 00 Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. května 2016 č. j. 55 Co 168/2016-276, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. listopadu 2015 č. j. 47 C 164/2004-259, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. května 2010 č. j. 47 C 164/2004-209, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. ledna 2010 č. j. 47 C 164/2004-192 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. ledna 2009 č. j. 47 C 164/2004-169, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I. V ústavní stížnosti, předané k poštovní přepravě dne 25. 7. 2016 a doručené Ústavnímu soudu dne 27. 7. 2016, napadá T. K. (dále též "stěžovatel" nebo "první žalovaný") všechna v záhlaví tohoto usnesení označená rozhodnutí a tvrdí, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená práva domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), právo na právní pomoc v řízení před soudy a jinými státními orgány (čl. 37 odst. 2 Listiny), práva účastníka řízení (čl. 38 odst. 2 Listiny) a právo na ochranu vlastnictví (čl. 11 Listiny).
II. Z obsahu ústavní stížnosti (jež je chaoticky a nepřehledně sepsaná) a z obsahu připojeného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2016 č. j. 55 Co 168/2016-276 se zjišťuje:
Před Obvodním soudem pro Prahu 4 je pod sp. zn. 47 C 164/2004 vedeno řízení o určení otcovství, v němž jako žalobkyně vystupuje P. Z. a jako první žalovaný vystupuje stěžovatel. Druhou žalovanou je stěžovatelova dcera S. Z.
Ústavní stížností napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. 11. 2015 č. j. 47 C 164/2004-259, protože dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
III. Ústavní soud dříve, než se může zabývat meritem věci, musí vždy zkoumat splnění náležitostí a předpokladů stanovených zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V posuzované věci je třeba konstatovat, že tyto předpoklady nejsou splněny.
Dle ust. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Zmeškání této lhůty nelze prominout.
Jak Ústavní soud ověřil, napadené usnesení Městského soudu v Praze bylo stěžovateli doručeno dne 23. 5. 2016. Návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem spolu s přílohou byl předán k poštovní přepravě dne 25. 7. 2016, tedy opožděně. Zmeškání lhůty pro podání ústavní stížnosti nelze prominout ani jinak zhojit.
Opožděná je projednávaná ústavní stížnosti i ve vztahu k dalším, stěžovatelem v záhlaví tohoto usnesení označeným rozhodnutím, tj. proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. května 2010 č. j. 47 C 164/2004-209, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. ledna 2010 č. j. 47 C 164/2004-192 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. ledna 2009 č. j. 47 C 164/2004-169. Navíc je třeba konstatovat, že tato další rozhodnutí se týkají jiných záležitostí než těch, jichž se týká ústavní stížností napadené usnesení Městského soudu v Praze, od jehož doručení stěžovatel odvozuje běh lhůty pro podání nynější ústavní stížnosti.
Za daných okolností Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout, jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. srpna 2016
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj