Constitutional Court dismisses constitutional complaint for requesting an academic declaration without practical legal effect.

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti Karla Šimko, právně zastoupeného Mgr. Rostislavem Kovářem, advokátem se sídlem Plzeňská 2095/150, Praha 5, jímž se domáhal vyslovení toho, že postupem Krajského státního zastupitelství v Ostravě v přípravném řízení bylo porušeno stěžovatelovo právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, spočívající v nezákonném rozhodování Okresního soudu v Ostravě, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Ústavnímu soudu byl dne 9. 6. 2016 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal v záhlaví uvedeného stížnostního petitu.

II. Stěžovatel byl dne 2. 12. 2010 vzat rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě do vazby, a to z důvodu § 67 písm. a), b), c) trestního řádu. Stěžovatel ve svém návrhu rozporoval, který soud měl být příslušný k provádění úkonů v rámci přípravného řízení. Zatímco Krajské státní zastupitelství v Ostravě postupovalo tak, že návrh na vzetí stěžovatele do vazby podalo u Okresního soudu v Ostravě, stěžovatel je toho názoru, že krajské státní zastupitelství mělo postupovat podle § 18 odst. 2 tr. ř., a návrh na vzetí do vazby podat u Okresního soudu ve Frýdku-Místku, tedy v místě bydliště stěžovatele.

Uvedenému postupu krajského státního zastupitelství se stěžovatel rozhodl čelit předmětnou ústavní stížností, jíž se domáhá vyslovení toho, že postupem Krajského státního zastupitelství v Ostravě v přípravném řízení bylo porušeno stěžovatelovo právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, spočívající v nezákonném rozhodování Okresního soudu v Ostravě.

III. Z ustanovení § 82 odst. 3 zákona o Ústavním soudu vyplývá, že v případě vyhovění ústavní stížnosti Ústavní soud zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo jestliže porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody spočívalo v jiném zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, zakáže příslušnému státnímu orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval, a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením.

Z předmětné ústavní stížnosti a zejména pak z jejího stížnostního petitu vyplývá, že se stěžovatel ničeho takového nedomáhá a požaduje pouze vyslovení tzv. akademického výroku, v němž by Ústavní soud konstatoval, že postupem Krajského státního zastupitelství v Ostravě v přípravném řízení bylo porušeno stěžovatelovo právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Za situace, kdy stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud rozhodl tzv. akademickým výrokem, jehož vydáním by se situace stěžovatele nikterak nezměnila, Ústavní soud opakovaně konstatoval, že ústavní stížnost sice plní kromě funkce subjektivní ochrany základních práv a svobod do značné míry i funkce objektivní, nicméně ani tato skutečnost nemůže znamenat, že by mohla důvodně směřovat proti neaktuálním zásahům do základních práv ve výše uvedeném smyslu (srov. usnesení

sp. zn. IV. ÚS 411/05

ze dne 12. 3. 2007 nebo usnesení

sp. zn. IV. ÚS 2935/11

ze dne 9. 11. 2011). "Akademický" výrok je tak smysluplný tehdy, jestliže je způsobilý mít konkrétní praktický význam pro právní postavení stěžovatele, což v projednávaném případě očekávat nelze.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost odmítl, a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 12. července 2016

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj