Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 268/16 ECLI:CZ:US:2016:4.US.268.16.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding unfair trial and medical expert report quality in disability pension case.

Geschäftsnummer IV.ÚS 268/16
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by Michal Dubové against administrative and general court rulings denying his disability pension. The applicant argued that the courts failed to adequately assess his severe health condition and relied on a flawed medical expert report without interviewing the expert. The court determined the complaint was clearly unfounded because the lower courts devoted extraordinary attention to his medical status, considering multiple expert opinions and commission findings that consistently showed he was not invalid. Consequently, the court ruled that the proceedings were within the constitutional framework and the applicant's claims lacked merit.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is inadmissible if it is clearly unfounded, as the reviewing courts have adequately addressed the applicant's health status through multiple expert evaluations and commissions.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint inadmissibility disability pension denial medical expert report quality right to fair trial cluster headache assessment administrative review procedure unfair trial claim

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
§ 127 odst. 1 věta poslední o. s. ř.
§ 64 s. ř. s.
ve spojení s § 64 s. ř. s. oprávněn takto postupovat s ohledem na kvalitu posudku a absenci jakýchkoliv pochybností o jeho obsahu.
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Michala Dubového, zastoupeného Mgr. Marianem Babicem, advokátem se sídlem v Opavě, Nákladní 3002/2, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2015, č. j. 4 Ads 185/2015-17, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 7. 2015, č. j. 18 Ad 3/2012-180, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 2. 7. 2015, č. j. 18Ad 3/2012-180, zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 24. 11. 2011, č. j. 701 223 5472/48091-MA, kterým byly zamítnuty námitky a potvrzeno rozhodnutí žalované jako správního orgánu prvního stupně ze dne 19. 8. 2011, č. j. 701 223 5472, jímž byl stěžovateli přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 23. 10. 2015, č. j. 4 Ads 185/2015-17, zamítl kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku krajského soudu.

Proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu a krajského soudu se stěžovatel brání ústavní stížností doručenou soudu dne 25. 1. 2016, v níž navrhuje, aby Ústavní soud rozhodnutí zrušil. Namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který spatřuje v nedostatečném zjištění jeho zdravotního stavu, zejména nezohlednění závažnosti jeho onemocnění. Brojí proti znaleckému posudku MUDr. Vicsápiho, z nějž obecné soudy vycházely a který trpí deficity co do obsahu i co do kvalifikace znalce, který navíc nebyl vyslechnut při jednání soudu.

Ústavní soud předně konstatuje, že ústavní stížnost byla podána včas a osobou oprávněnou, přičemž stěžovatel je v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zastoupen advokátem; rovněž není nepřípustná podle § 75 odst. 1 téhož zákona. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Správní soudy nemohly vykročit z ústavního rámce své rozhodovací činnosti, neboť zdravotnímu stavu a závažnosti onemocnění stěžovatele věnovaly mimořádnou pozornost. Kasační soud ostatně dvakrát zrušil rozhodnutí přezkumnému soudu a věc mu vrátil k dalšímu posouzení. Vedle rozhodnutí správních orgánů dvou stupňů tak bylo věci stěžovatele věnováno celkem šest rozsudků obecných soudů, přičemž středobodem posouzení byl právě jeho zdravotní stav a pokles pracovní schopnosti. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla označena tzv. cluster headache - těžká forma chronické neuralgie s častými atakami bolestí hlavy, podřazená pod kapitolu VI, položku 12, písm. c) přílohy k prováděcí vyhlášce č. 359/2009 Sb.

Zdravotní stav stěžovatele byl předmětem opakovaného odborného posouzení, přičemž posudek MUDr. Tibora Vicsápiho, proti němuž se stěžovatel ohrazuje, byl toliko jedním z podkladů rozhodnutí soudů. Nejvyšší správní soud v této souvislosti výstižně konstatoval nejen, že posudek vykazuje vysokou kvalitu, ale zejména že onemocnění stěžovatele bylo vedle znalce zkoumáno i komisemi v Ostravě a Brně jako posudkovými orgány Ministerstva práce a sociálních věcí ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Všichni dospěli ke shodnému závěru, že stěžovatel ke dni vydání správního rozhodnutí nebyl invalidní ve druhém ani třetím stupni invalidity (pokles pracovní schopnosti stanoven ve výši 40 %), ba dokonce podle závěru znalce stěžovatel nebyl invalidní vůbec (konstatován pokles ve výši 20 %).

Kasační soud se ústavně konformním způsobem vypořádal rovněž s námitkou opakovaně uplatněnou i v ústavní stížnosti, že důkaz znaleckým posudkem byl proveden bez výslechu znalce při jednání. Dospěl k závěru, že přezkumný soud byl v intencích § 127 odst. 1 věty poslední o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. oprávněn takto postupovat s ohledem na kvalitu posudku a absenci jakýchkoliv pochybností o jeho obsahu. V této souvislosti konstatoval, že jej vypracoval soudní znalec se specializací na posudkové lékařství, který měl potřebnou odbornou erudici.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. června 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu