Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 1787/16 ECLI:CZ:US:2016:1.US.1787.16.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint against prosecutor's decision to initiate criminal proceedings for theft.

Geschäftsnummer I.ÚS 1787/16
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by the applicant against the prosecutor's decision to initiate criminal proceedings for theft. The applicant argued that the decision lacked sufficient reasoning and failed to specify the evidence supporting the suspicion of the crime. The court determined that the complaint was clearly unfounded because the initiation of proceedings is a preliminary stage not subject to the same rigorous justification requirements as judicial rulings.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 34 of the Act on the Constitutional Court; § 160 para. 1 of the Criminal Procedure Act; The Constitutional Court does not review the substantive grounds for initiating criminal proceedings at this stage, and complaints lacking sufficient reasoning are clearly unfounded.

Schlagwörter

KI-generiert
initiation of criminal proceedings constitutional complaint dismissal insufficient reasoning Czech Criminal Procedure Act prosecutor decision review

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 34 of the Act on the Constitutional Court
§ 160 para. 1 of the Criminal Procedure Act
§ 43 para. 2 letter a) of the Act on the Constitutional Court

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Lukáše Kubína, zastoupeného JUDr. Ritou Kubicovou, advokátkou se sídlem Veleslavínova 1022/4, 702 00 Ostrava, proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Opavě č. j. 2 ZT 65/2016-13 ze dne 27. dubna 2016, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí státní zástupkyně, jímž mělo dojít zejména k porušení čl. 36 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Z napadeného rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že jím byla dle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu (dále též "tr. ř.") zamítnuta stížnost stěžovatele směřující proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání stěžovatele pro přečin krádeže dle § 205 odst. 1 a 3 trestního zákoníku, jehož se měl stěžovatel dopustit odcizením v rozhodnutí blíže označeného černého uhlí.

Proti rozhodnutí státní zástupkyně brojí stěžovatel ústavní stížností, domáhaje se jeho kasace. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítl, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Policejnímu orgánu pak vytkl, že nijak neodůvodnil, z jakých konkrétních důkazů vyvozuje své podezření o přečinu, neuvádí, jakým postupem hodnocení kterých důkazů dospěl k závěru, že pachatelem ve výroku popsaného přečinu je stěžovatel. Tuto svoji argumentaci stěžovatel v ústavní stížnosti blíže rozvedl.

Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele, i obsah naříkaného usnesení státní zástupkyně, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Podle ustanovení § 160 odst. 1 tr. ř. je v pravomoci policejního orgánu rozhodnout neprodleně o zahájení trestního stíhání, nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že byl spáchán trestný čin. Zahájení trestního řízení je počátkem trestního stíhání, nad nímž vykonává dozor příslušný státní zástupce (§ 174 a násl. tr. ř.), který je dle § 172 odst. 1 tr. ř. povinen zastavit trestní stíhání, zjistí-li se, že k dalšímu vedení neexistuje důvod. Nastane-li tedy taková okolnost v řízení, bude úkolem orgánu veřejné moci rozhodnout v souladu s trestním řádem. Právně zastoupenému stěžovateli pak přísluší navrhovat zákonem definované nástroje k ochraně jeho zájmů (srov. např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn. IV. ÚS 3286/11

ze dne 8. 11. 2011, dostupné, jako další zde uváděná rozhodnutí Ústavního soudu na adrese http://nalus.usoud.cz).

Ústavní soud na rozdíl od stěžovatele neshledal, že by stížností dotčené rozhodnutí státní zástupkyně trpělo takovými vadami, které by si žádaly jeho zrušení. Z odůvodnění usnesení jednoznačně plyne, jakými úvahami byl policejní orgán veden, když přistoupil k zahájení trestního stíhání. Nejednalo se přitom jen o svědecké výpovědi (které samozřejmě i samy o sobě mohou zavdat důvod k zahájení trestního stíhání), nýbrž i o vyhodnocení výpisů telekomunikačního provozu, jakož i další listinné důkazy. Nadto Ústavní soud již několikráte judikoval, že ve fázi zahájení trestního stíhání nelze na orgány činné v trestním řízení klást takové požadavky na odůvodnění jako na odůvodnění soudních rozhodnutí, a v této souvislosti považuje za nezbytné podotknout, že materiální důvody zahájení trestního stíhání, tedy samotná důvodnost tohoto kroku, leží v tomto stadiu trestního řízení zcela mimo přezkum Ústavního soudu (srov. např. usnesení

sp. zn. II. ÚS 1055/12

ze dne 29. 3. 2012).

Za daných okolností tudíž Ústavní soud musil přikročit k odmítnutí ústavní stížnosti dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrhu zjevně neopodstatněného.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 16. června 2016

David Uhlíř v. r.

předseda senátu