Constitutional complaint dismissed due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirements under the Constitutional Court Act.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint and the associated request to repeal the Enforcement Act. The applicant failed to adhere to the mandatory requirement of legal representation by an attorney, a condition explicitly set forth in the Constitutional Court Act. The court determined that further warnings were unnecessary and ineffective given the applicant's prior knowledge of this obligation and his lawyer's admission of the defect.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu: If a party fails to meet the mandatory requirement of representation by an attorney before the Constitutional Court, the complaint is inadmissible, and further warnings are not required if the party was previously informed of this obligation.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy a soudce zpravodaje Davida Uhlíře, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Tomáše Lichovníka o ústavní stížnosti stěžovatele Jiřího Bezděka, proti pověření Městského soudu v Brně ze dne 21. srpna 2015 č. j. 80 EXE 2277/2015-15 k výkonu exekuce, proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 16. prosince 2015 č. j. 80 EXE 2277/2015-46 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 19. června 2012 č. j. 33 EC 197/2011-41, spojené s návrhem na zrušení zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
1. Návrhem, označeným jako ústavní stížnost, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 18. 5. 2016, stěžovatel brojil proti shora uvedeným soudním rozhodnutím a spojil jej s návrhem na zrušení zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů.
2. Dříve, než se Ústavní soud mohl začít zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž shledal, že tomu tak není, neboť stěžovatel nerespektoval ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
3. Není-li splněna podmínka povinného zastoupení před Ústavním soudem a sepisu ústavní stížnosti advokátem, stanovená fyzickým a právnickým osobám zákonem o Ústavním soudu, Ústavní soud stěžovatele obvykle vyzve k odstranění této vady. Tento postup však není nutný v každém případě. Účelem výzvy k odstranění vad podání podle citovaného ustanovení je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem.
4. Pokud však stěžovateli již dříve, v předchozích řízeních, poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat poučení, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, jeví se setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
5. Stěžovatel v dané věci uvedl, že jeho advokátka Mgr. Martina Knoppová zastává jiný právní názor než on a považuje ústavní stížnost za "dočasně bezdůvodnou", nicméně prý připustila, že pominou-li důvody, pro které ji považuje za dočasně bezdůvodnou, potom právní službu poskytne. Stěžovatel si je tak velmi dobře vědom, jak vyplývá i z odůvodnění jeho návrhu, že musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen, a že ústavní stížnost musí být od počátku také jeho advokátem sepsána. Tuto jednoznačnou povinnost nelze překlenovat tím, že plnou moc prý zašle, až bude Ústavním soudem zodpovězena otázka o "legitimitě zastoupení k dočasné bezdůvodnosti", kterou stěžovatel údajně vymezil v bodu II. svého návrhu.
6. Za této situace lze považovat za neúčelné, aby Ústavní soud stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání. Ústavní soud proto, za použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) a § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu, ústavní stížnost odmítl. Návrh na zrušení zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, je akcesorický a proto se též odmítá.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. června 2016
David Uhlíř v. r.
předseda senátu