Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirements.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court rejected the applicant's request for review of the entire judicial proceedings in the AGIRA CREDIT case. The applicant repeatedly failed to comply with mandatory legal representation requirements under the Constitutional Court Act, despite prior warnings and knowledge of the consequences. The court dismissed the complaint as procedurally defective and noted that further attempts to correct the formalities would be ineffective.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 30, § 31, § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to engage a mandatory lawyer, and repeated non-compliance justifies immediate dismissal without further warnings.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu Bc. Ladislava Regnarda, na přezkum blíže neurčeného řízení "ve věci AGIRA CREDIT, s.r.o." takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Dne 21. 4. 2016 došel Ústavnímu soudu návrh domáhající se přezkumu "celého soudního řízení" v blíže nespecifikované věci AGIRA CREDIT, s.r.o. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže uvedených důvodů nesplňuje.
Třebaže byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (srov. kupř. řízení ve věci
sp. zn. III. ÚS 1303/15
aj.), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat navrhovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů jemu z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické. S právními následky takto podané ústavní stížnosti tak již byl navrhovatel dostatečně seznámen, přičemž tyto důsledky již i pocítil (viz odmítavá usnesení ve věcech
sp. zn. III. ÚS 2218/15
a
sp. zn. IV. ÚS 3111/15
). Z toho je tedy zřejmé, že navrhovateli jsou dostatečně známy podmínky uvedené v ustanovení § 29 a § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, přesto se je opět a bez zjevného důvodu rozhodl v nyní projednávaném návrhu nerespektovat.
Poněvadž navrhovatel zvolil stejný přístup i tentokráte, soudce zpravodaj jej za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako vadný odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 18. května 2016
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj