Constitutional Court dismisses appeal as manifestly unfounded due to lack of constitutional violation in evidence assessment.

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka, o ústavní stížnosti B. V., zastoupeného JUDr. Vladimírem Zavadilem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Revoluční 3, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2015, č. j. 33 Cdo 3417/2015-426, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2015, č. j. 29 Co 482/2014-400, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 3. 2014, č. j. 15 C 37/2010-285, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní soud obdržel dne 5. 1. 2016 ústavní stížnost splňující formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jíž se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí. Vedlejší účastnice - dárkyně - se v řízení domáhala po stěžovateli vrácení daru, resp. vyplacení peněžité náhrady za něj, a soudy její žalobě vyhověly. Podle stěžovatele postupem soudů došlo k zásahu do jeho základních práv plynoucích z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 10 Ústavy ČR v souvislosti s čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Z ústavní stížnosti a jejich příloh vyplývá, že vedlejší účastnice darovala stěžovateli pozemky, avšak stěžovatel se poté vůči dárkyni dopustil protiprávního jednání, za které byl pravomocně odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody. Obecné soudy uzavřely, že tímto jednáním vzniklo vedlejší účastnici právo na vrácení daru podle § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v rozhodném znění, resp. právo na poskytnutí peněžité náhrady daru, jelikož stěžovatel před doručením žádosti o vrácení daru předmětné pozemky zcizil. Předmětem dokazování byla výše částky náležící vedlejší účastnici jako peněžitá náhrada daru.

Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížností napadených rozhodnutí, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a to z následujících důvodů:

Podstatou stížnosti je nesouhlas stěžovatele s výší peněžité částky, kterou soud určil jako hodnotu darovaných pozemků, a kterou je nyní povinen zaplatit vedlejší účastnici. Stěžovatel v ústavní stížnosti konstatuje, že došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv na spravedlivý proces; z jeho argumentace však nevyplývá, v čem porušení spatřuje. Text stížnosti je především polemikou s hodnocením důkazů, jak je provedly obecné soudy. Pro zjištění ceny pozemků byly vypracovány čtyři znalecké posudky, z nichž dva nechal vypracovat přímo nalézací soud a dva stěžovatel, přičemž stěžovatel nesouhlasí s tím, ze kterého znaleckého posudku soud vycházel. Soud však přitom výběr posudku řádně odůvodnil a nelze v jeho odůvodnění spatřit nedostatky, které by znamenaly porušení ústavně zaručených práv stěžovatele.

Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti, není součástí soustavy obecných soudů a nepředstavuje další instanci přezkumu jejich rozhodnutí. Soudci hodnotí důkazy v rámci tzv. volného hodnocení důkazů, tedy každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Přitom je jim dána volnost v tom, aby v rámci svého uvážení posoudili, které důkazy jsou věrohodné a které mají největší přínos k objasnění situace; tyto úvahy obecné soudy v odůvodnění řádně vysvětlily. Jestliže soudy postupovaly v rámci hodnocení důkazů v souladu s procesními předpisy, nespadá do pravomoci Ústavního soudu jejich závěry přezkoumávat. Právě přehodnocení důkazů se však stěžovatel snaží docílit.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud neshledal, že by napadeným rozhodnutím došlo k porušení některého z ústavně zaručených práv; proto rozhodl o ústavní stížnosti mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu tak, že ji jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. dubna 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu