Constitutional Court dismisses appeal for violation of law due to failure to exhaust legal remedies.

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou ve věci návrhu P. M., t. č. Věznice PS 1/301, 507 11 Valdice, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

V návrhu ze dne 28. 3. 2016, doručeným Ústavnímu soudu dne 30. 3. 2016, označeným jako „stížnost pro porušení zákona“ stěžovatel tvrdil, že mu bylo upřeno právo podat proti rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 To 54/2014 dovolání.

Dříve než Ústavní soud přikročí k meritornímu přezkumu postupu orgánu veřejné moci, vždy zkoumá, zda návrh splňuje všechny formální náležitosti kladené na ni zákonem o Ústavním soudu, tedy mimo jiné i to, zda je přípustný.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), soudce zpravodaj návrh usnesením odmítne tehdy, jde-li o návrh nepřípustný; podle ustanovení § 75 odst. 1 je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 3). Za procesní prostředek k ochraně práva zákon považuje jak řádný, tak i mimořádný opravný prostředek (s výjimkou žaloby na obnovu řízení), stejně jako jakýkoli jiný návrh, který je způsobilý zahájit řízení, v němž se navrhovatel může domoci odstranění jím namítaného nedostatku, resp. vady řízení či vady rozhodnutí. Ustanovení § 75 odst. 1 přitom nerozlišuje mezi řádnými, mimořádnými opravnými prostředky či jinými procesními prostředky; stěžovatel je tedy povinen vyčerpat příslušný procesní prostředek, s výjimkou žaloby na obnovu řízení, která je citovaným ustanovením výslovně vyloučena.

Ve svém stanovisku ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14, publikovaném pod č. 40/2014 Sb., Ústavní soud vyložil, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání.

V projednávané věci Ústavní soud zjistil z veřejně dostupné databáze soudních řízení (viz http://infosoud.justice.cz/public/search.jsp) a následně ověřil dotazem u Městského soudu v Praze ve věci vedené pod sp. zn. 57 T 4/2013, jakož i dotazem u Nejvyššího soudu, že stěžovatel v předmětné trestní věci dovolání nepodal. Ústavní stížnost je tudíž nepřípustná, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny dostupné procesní prostředky k ochraně svých práv. Ústavní soud nepřehlédl, že stěžovatel nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), nepovažoval však za účelné vyzývat ho k zajištění právního zastoupení, neboť i bezvadný návrh by na závěru o nepřípustnosti ústavní stížnosti z důvodu nevyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva nemohl ničeho změnit.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. dubna 2016

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka