Constitutional Court dismisses casino company's invalid constitutional complaint against gambling regulation ordinance.

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy (soudce zpravodaje), Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu společnosti Paradise Casino Admiral, a. s., sídlem Komořany 146, Rousínov, na zrušení obecně závazné vyhlášky č. 10/2015 Sb. hlavního města Prahy, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 22. prosince 2015 byl Ústavnímu soudu doručen návrh, který navrhovatelka označila jako "Ústavní stížnost na ochranu před rozhodnutím Zastupitelstva hlavního města Prahy" a současně jako "Návrh na zrušení podzákonného právního předpisu". Z obsahu návrhu vyplývá, že brojí proti obecně závazné vyhlášce č. 10/2015 Sb. hlavního města Prahy, kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 10/2013 Sb. hlavního města Prahy, kterou se stanoví místa a čas, na kterých lze provozovat loterie a jiné podobné hry, a kterou se stanoví opatření k omezení jejich propagace.

Ústavní soud konstatuje, že k podání návrhu na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky jsou oprávněny výhradně subjekty vyjmenované v ustanovení § 64 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Právnická osoba tak může učinit pouze v souvislosti s ústavní stížností a za předpokladu, že uplatněním napadeného právního předpisu bylo porušeno její ústavně zaručené právo nebo svoboda [§ 64 odst. 2 písm. d) zákona o Ústavním soudu].

Přestože navrhovatelka označila svoje podání i jako "ústavní stížnost", z jeho obsahu plyne, že ve skutečnosti nejde o ústavní stížnost, neboť chybí její základní pojmový znak, jímž je tvrzený individualizovaný zásah do jejích práv v podobě pravomocného rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci [§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Navrhovatelka tedy není osobou, která by v konkrétní věci byla účastníkem řízení o ústavní stížnosti, s níž by předmětný návrh eventuálně mohla spojit (§ 74 zákona o Ústavním soudu), nýbrž brojí přímo proti uvedenému právnímu předpisu; k takovému izolovanému návrhu však jako právnická osoba není aktivně legitimována. I přes toto zjištění byla navrhovatelka vyzvána k odstranění vad v určené lhůtě; výzva jí byla doručena dne 25. 1. 2016, navrhovatelka na ni nereagovala.

Ústavní soud z tohoto důvodu přistoupil k aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu, podle nichž mimo ústní jednání usnesením návrh odmítne, byl-li podán osobou zjevně neoprávněnou. V dané věci je též prostor pro odmítnutí návrhu podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť navrhovatelka neodstranila vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. V souladu s ustanovením čl. 1 odst. 2 písm. b) rozhodnutí pléna Ústavního soudu č. Org. 24/14, o atrahování působnosti, publikovaného jako sdělení Ústavního soudu pod č. 52/2014 Sb., o tom Ústavní soud rozhodl v plénu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. března 2016

Pavel Rychetský v. r.

předseda Ústavního soudu