IV.ÚS 696/16 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl o návrhu Aleny Houžvičkové, Ing. Jaromíra Houžvičky a Jana Houžvičky, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2015 č. j. 3Afs 174/2015-32 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 7. 2015 č. j. 31 Af 30/2013-164, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 1. 3. 2016 se navrhovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.

Ústavní soud konstatuje, že navrhovatelé podali ústavní stížnost v rozporu s § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Navrhovatelé přitom byli v souvislosti s jejich předchozími podáními Ústavnímu soudu již mnohokrát vyzýváni k odstranění vad podání s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti (včetně nutnosti být v řízení zastoupeni advokátem) i o případných následcích neodstranění vytčených vad podání.

Ústavní soud v jiných věcech navrhovatelů rovněž opakovaně uvedl, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích (např.

sp. zn. IV. ÚS 109/14

,

I. ÚS 2790/14

,

II. ÚS 3270/14

,

I. ÚS 3557/13

,

IV. ÚS 1836/10

,

III. ÚS 2371/10

,

IV. ÚS 29/08

,

IV. ÚS 3408/14

,

IV. ÚS 296/16

a další).

Za dané situace, kdy se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým, Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. března 2016

JUDr. Vladimír Sládeček

soudce zpravodaj