Constitutional Court joins two cases and suspends execution of deportation order pending constitutional review.
Tschechien (CZ)
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court joined two constitutional complaints filed by Ahmad Parwize Aarianpur regarding his extradition to the USA and suspended the execution of the Minister of Justice's decision. The petitioner argued that the proceedings violated his right to a fair trial and the presumption of innocence under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The Court ruled that joining the cases was necessary for efficiency and that suspending the deportation order did not conflict with public interest or cause disproportionate harm to third parties.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 63 of the Act on the Constitutional Court; § 79 para. 2 of the Act on the Constitutional Court: The Constitutional Court may join constitutionally related cases for joint proceedings and may suspend the enforceability of a decision if execution would cause disproportionately greater harm to the complainant than to third parties, provided it does not contradict a significant public interest.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavních stížností stěžovatele Ahmada Parwize Aarianpura, t. č. ve Vazební věznici Praha-Pankrác, zastoupeného JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem, se sídlem Sokolská 60, Praha 2, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 14 To 67/2015 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 5. 2015 č. j. Nt 414/2014-662 a proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ČR ze dne 16. 2. 2016 č. j. MSP-599/2014-MOT-T/96, vedených u Ústavního soudu pod
sp. zn. I. ÚS 515/16
a
sp. zn. I. ÚS 712/16
, takto:
I. Ústavní stížnosti vedené pod
sp. zn. I. ÚS 515/16
a
sp. zn. I. ÚS 712/16
se spojují ke společnému řízení a nadále budou vedeny pod
sp. zn. I. ÚS 515/16
.
II. Vykonatelnost rozhodnutí ministra spravedlnosti ČR ze dne 16. 2. 2016 č. j. MSP-599/2014-MOT-T/96 se odkládá do pravomocného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavních stížnostech.
Odůvodnění:
1. Ústavní soud obdržel dne 15. 2. 2016 ústavní stížnost stěžovatele, jíž se domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze, kterými bylo rozhodnuto o přípustnosti vydání stěžovatele k trestnímu stíhání do Spojených států amerických pro trestný čin podplácení veřejného činitele, kterého se měl dopustit v souvislosti s veřejnou zakázkou na dodávku elektronických dveřních zámků. Dne 2. 3. 2016 obdržel Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatele, jíž se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí ministra spravedlnosti ČR, kterým tento povolil vydání stěžovatele k trestnímu stíhání do Spojených států amerických. Podle stěžovatele došlo napadenými rozhodnutími obecných soudů a ministra k porušení jeho ústavně zaručených práv, a to práva na spravedlivý proces dle čl. 36 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 90 a 96 odst. 2 Ústavy České republiky a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a zásady presumpce neviny dle čl. 40 odst. 2 Listiny.
2. Podle § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 112 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů může Ústavní soud spojit ke společnému projednání věci, které u něho byly zahájeny a skutkově spolu souvisejí nebo se týkají týchž účastníků.
3. Nyní dotčené ústavní stížnosti byly podány týmž stěžovatelem, napadají rozhodnutí vydaná v rámci jednoho, vydávacího, řízení a týkají se téže věci. Ústavní soud proto z důvodu hospodárnosti a efektivity tyto věci spojil ke společnému řízení.
4. Ústavní stížnost směřující proti rozhodnutí ministra spravedlnosti byla spojena s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
5. Podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění přiznaného rozhodnutím třetí osobě znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
6. V projednávaném případě považuje Ústavní soud uvedené podmínky za splněné. Výkon napadeného rozhodnutí ministra spravedlnosti je potenciálně způsobilý závažného zásahu do ústavně zaručených práv a svobod stěžovatele; navíc v případě realizace vydání stěžovatele k trestnímu stíhání by případný následný vyhovující nález Ústavního soudu ve stěžovatelově věci nevyvolal z hlediska faktické situace stěžovatele již žádné účinky. Podle Ústavního soudu pak odložení vykonatelnosti dotčeného rozhodnutí není rozporné s žádným důležitým veřejným zájmem ani nezpůsobí nepoměrně větší újmu žádným třetím osobám.
7. Proto Ústavní soud návrhu na odklad vykonatelnosti vyhověl, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. března 2016
Tomáš Lichovník, v. r.
předseda senátu