Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding civil proceedings halted due to pending criminal case.
Tschechien (CZ)
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the plaintiff against lower court decisions halting her civil civil proceedings. The plaintiff argued that the court of first instance incorrectly identified the existence of a litispendence obstacle based on a claim for damages submitted during a police explanation, which occurred before the criminal prosecution was officially initiated. The court ruled that the claim did not create a litispendence obstacle because the criminal proceedings had not yet commenced, and the subsequent criminal conviction confirmed the plaintiff's right to the damages, rendering the complaint unfounded.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 72 of the Act on the Constitutional Court; § 43 of the Act on the Constitutional Court: A constitutional complaint is rejected as obviously unfounded if the applicant's claim for damages was not submitted before the initiation of criminal proceedings, and the subsequent criminal judgment confirms the civil claim.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře a soudců Kateřiny Šimáčkové a Tomáše Lichovníka ve věci stěžovatelky Mgr. Soni Markové, právně zastoupené JUDr. Rudolfem Skoupým, advokátem se sídlem nám. Míru 142/88, Svitavy, proti usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 17. 2. 2014 sp. zn. 24 C 218/2013, usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 10. 6. 2014 sp. zn. 69 Co 189/2014 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2015 sp. zn. 25 Cdo 4140/2014, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I. Ústavnímu soudu byl dne 1. 6. 2015 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů.
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
II. Stěžovatelka se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 9. 9. 2013 domáhala po vedlejším účastníkovi Z. P. zaplacení částky 317 000 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených půjček, které žalovanému poskytla. Dne 18. 10. 2013 bylo proti vedlejšímu účastníkovi zahájeno trestní stíhání, v němž byla žalobou uplatněná částka škodou. Stěžovatelka byla před zahájením trestního stíhání účastna na úkonech policejního orgánu, a to konkrétně dne 5. 6. 2013 na podání vysvětlení, při kterém jako poškozená svým návrhem uplatnila své právo na náhradu škody.
Okresní soud v Olomouci ústavní stížností napadeným usnesením rozhodl výrokem I. tak, že řízení zastavil a ve výroku II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Rozhodnutí o zastavení řízení soud prvního stupně odůvodnil existencí překážky litispendence dle § 83 odst. 1 o. s. ř. a § 104 odst. 1, neboť zahájení adhezního řízení brání tomu, aby v téže věci probíhalo řízení u civilního soudu. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci k odvolání stěžovatelky usnesení okresního soudu potvrdil.
Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti nesouhlasí s tím, že překážka litispendence vznikla dne 5. 6. 2013, tedy návrhem na uplatnění nároku na náhradu škody při úkonu podání vysvětlení a tedy ještě před zahájením trestního stíhání, jež bylo zahájeno až usnesením ze dne 18. 10. 2013. Dne 18. 11. 2013 se stěžovatelka připojila jako poškozená dle § 43 odst. 3 t. ř. k trestnímu stíhání žalovaného jako obviněného se svým nárokem na náhradu škody ve výši 317 000 Kč.
I za předpokladu, že by dne 5. 6. 2013 došlo ze strany žalobkyně k řádnému uplatnění nároku na náhradu škody, jež naplňuje všechny náležitosti dle § 43 odst. 3 tr. ř., pak takový návrh nemůže mít účinky vzniku překážky litispendence, pokud dosud nebylo zahájeno trestní stíhání. Podle stěžovatelky je pro posouzení vzniku překážky litispendence určující uplatnění nároku na náhradu škody v rámci adhezního řízení poškozeným jako subjektem adhezního řízení a nikoli poškozeným jako subjektem trestního řízení v širším slova smyslu, když prozatím adhezní řízení nebylo zahájeno.
Stěžovatelka je toho názoru, že postupem obecných soudů došlo k zásahu do jejích ústavně zaručených základních práv a svobod, jež jsou jí garantovány čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
III. Ústavní soud si vyžádal rozhodnutí soudů v trestním řízení. Rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 5. 8. 2015 č.j. 2 T 444/2013-291 byl vedlejší účastník uznán vinným trestným činem podvodu a kromě trestu mu bylo uloženo zaplatit stěžovatelce částku 317.000 Kč. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 1. 12. 2015, kdy bylo Krajským soudem v Hradci Králové pravomocně zamítnuto odvolání vedlejšího účastníka.
Z výše uvedeného je zřejmé, že stěžovatelce byla pravomocně přiznána částka 317.000 Kč, o kterou vedla spor před obecnými soudy. Za této situace nedošlo k zásahu do jejích základních práv. Ústavní soud proto její stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou (§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. února 2016
David Uhlíř v. r.
předseda senátu