Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 3816/15 ECLI:CZ:US:2016:3.US.3816.15.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed for non-exhaustion of ordinary appeal remedies under Czech law.

Geschäftsnummer III.ÚS 3816/15
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by Agent-BG, s. r. o. against a municipal court decision regarding enforcement proceedings. The applicant argued violations of fundamental rights but failed to utilize the available ordinary appeal remedy, specifically the appeal (dovolání), before filing the constitutional complaint. The court ruled that the complaint was inadmissible because the applicant did not exhaust all procedural means provided by law for protecting their rights.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; § 75 para. 1: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law for the protection of their rights.

Schlagwörter

KI-generiert
exhaustion of remedies constitutional complaint inadmissibility ordinary appeal remedy procedural means exhaustion subsidiarity of constitutional review

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelky Agent-BG, s. r. o., sídlem Kubelíkova 1224/42, Praha 3 - Žižkov, zastoupené JUDr. Ing. Adamem Černým, LL.M., advokátem, sídlem Dřevná 382/2, Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. října 2015 č. j. 11 Co 59/2015-242, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a společnosti BOLANI, a. s., sídlem Masná 1847/9, Ostrava, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka podanou ústavní stížností napadla v záhlaví uvedené usnesení Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") a navrhovala jeho zrušení z důvodu porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a z důvodu neoprávněného zásahu do chráněných majetkových práv ve smyslu čl. 11 Listiny.

2. Z obsahu ústavní stížnosti vyplývá, že vedlejší účastnice podala návrh na nařízení exekuce, přičemž v průběhu exekučního řízení stěžovatelka podala návrh na částečné zastavení exekuce. Obvodní soud pro Prahu 3 (dále jen "obvodní soud") usnesením ze dne 21. 11. 2014 č. j. 36 EXE 11061/2013-179 exekuci částečně zastavil, o nákladech řízení nerozhodl. Následný stěžovatelčin návrh na vydání doplňujícího usnesení z důvodu absentujícího výroku o náhradě nákladů řízení obvodní soud usnesením ze dne 6. 1. 2015 č. j. 36 EXE 11061/2013-208 zamítl. Usnesením ze dne 7. 10. 2015 č. j. 11 Co 59/2015-242 městský soud potvrdil usnesení obvodního soudu ze dne 21. 11. 2014 č. j. 36 EXE 11061/2013-179 s tím, že o nákladech řízení nemůže být rozhodnuto, neboť usnesením ze dne 6. 1. 2015 č. j. 36 EXE 11061/2013-208 o nákladech řízení bylo pravomocně rozhodnuto. V závěru usnesení městského soudu byla stěžovatelka poučena, že proti tomuto usnesení lze podat dovolání.

3. Před tím, než Ústavní soud může přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, je jeho povinností zkoumat, zda jsou splněny požadavky kladené na takový návrh zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4).

4. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech dostupných procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele. Podání ústavní stížnosti je namístě až tehdy, pokud všechny ostatní dostupné právní prostředky v ochraně základního práva či svobody stěžovatele selžou. V nyní projednávaném případě byla stěžovatelka v napadeném usnesení městského soudu, v souladu s občanským soudním řádem, poučena o možnosti podání dovolání proti danému rozhodnutí. Této možnosti ovšem stěžovatelka, jak zjistil Ústavní soud dotazem u obvodního soudu, nevyužila. Proto je třeba uzavřít, že stěžovatelka před podáním ústavní stížnosti nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje, a podaná ústavní stížnost je tudíž nepřípustná ve smyslu § 75 zákona o Ústavním soudu.

5. S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. února 2016

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj