Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 1440/14 ECLI:CZ:US:2016:1.US.1440.14.1 KI-generiert

Constitutional Court joins two related constitutional complaints into a single proceeding for efficiency.

Geschäftsnummer I.ÚS 1440/14
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Teilweise gutgeheissen (Partially Allowed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic joined two separate constitutional complaints into a single proceeding for efficiency. The plaintiffs challenged Supreme Court and City Court decisions rejecting claims for invalidating real estate sales support contracts, while the Supreme Court and a real estate firm were parties. The Court ruled that joining the cases was legally permissible due to factual similarities regarding the contracts and shared legal issues concerning the right to a statutory judge.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 63 of the Act on the Constitutional Court; § 112(1) of the Civil Procedure Code: The Constitutional Court may join related proceedings for joint adjudication when they share factual connections or involve identical parties, ensuring procedural economy.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint procedural economy joint proceeding factual connection identical parties statutory judge contract invalidity

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 63 of the Act on the Constitutional Court
§ 112(1) of the Civil Procedure Code

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Romana Roupce, zastoupeného JUDr. Martinem Pavelkou, advokátem se sídlem Brno, Kalvodova 88/1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2014 č. j. 33 Cdo 3877/2013-107, vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn. I. ÚS 1440/14

, a ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Liliyi Khalupek, zastoupené týmž advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2013 č. j. 18 Co 6/2013-62 a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2014 č. j. 33 Cdo 2199/2013-88, vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn. I. ÚS 2011/14

, za účasti Nejvyššího soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a BREDLEY AND SMITH, s. r. o., se sídlem Praha 1, Václavské náměstí 819, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnosti vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn. I. ÚS 1440/14

a

sp. zn. I. ÚS 2011/14

se spojují ke společnému řízení a nadále budou vedeny pod

sp. zn. I. ÚS 1440/14

.

Odůvodnění:

1. Ústavní soud obdržel ve výroku uvedené ústavní stížnosti, jimiž se stěžovatelé domáhali zrušení v záhlaví označených rozhodnutí Nejvyššího soudu a Městského soudu v Praze, kterými bylo rozhodnuto o zamítnutí (nebo bylo aprobováno zamítnutí) žalob na určení neplatnosti smluv o podpoře prodeje nemovitostí.

2. Podle ustanovení § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 112 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, může Ústavní soud spojit ke společnému projednání a rozhodnutí věci, o kterých je vedeno řízení před Ústavním soudem a které spolu skutkově souvisejí, nebo se týkají totožných účastníků. V případě uvedených ústavních stížností jde jak o skutkovou souvislost, neboť ústavní stížnosti vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn. I. ÚS 1440/14

a

sp. zn. I. ÚS 2011/14

se vztahují k obdobným smlouvám o podpoře prodeje nemovitosti, tak o souvislost co do vedlejších účastníků řízení (ve sporu žalovaných osob), kterými byla v obou případech obchodní společnost BREDLEY AND SMITH, s. r. o. (dříve PROLUX Consulting Int. s. r. o.). Podstatou obou ústavních stížností jsou nadto i obdobné právní otázky (zda bylo v daných věcech možno žalovat na určení neplatnosti smlouvy a zda došlo rozhodováním Nejvyššího soudu k porušení práva stěžovatelů na zákonného soudce).

3. Ústavní soud proto z důvodu hospodárnosti řízení podle výše uvedených zákonných ustanovení tyto věci spojil ke společnému řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. února 2016

Vojtěch Šimíček, v. r.

předseda senátu