Constitutional Court dismisses appeal when parent's financial interests conflict with child's support claim.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by a parent against a court order reducing child support. The court found that the parent, as a legal representative, could not effectively represent the minor child's interests because their financial goals directly conflicted with the child's need for higher support. Consequently, the court appointed a guardian to ensure the child's rights were protected independently.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 63 of the Act on the Constitutional Court; § 469 of the Act on Special Court Proceedings; § 892 para. 3 of the Civil Code: A parent cannot represent a minor child in legal proceedings if there is a conflict of interest between the parent and the child, requiring the appointment of a guardian.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti T. M., zastoupeného Mgr. Kateřinou Janstovou, advokátkou se sídlem Vinohradská 404/19, 120 00, Praha 2, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2015 sp. zn. 39 Co 363/2013, takto:
Opatrovníkem nezletilého M. M. se pro zastupování v řízení před Ústavním soudem ustanovuje Městská část Praha 10.
Odůvodnění:
Včas podaným návrhem splňujícím formální náležitosti ústavní stížnosti dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel napadá v záhlaví označené rozhodnutí Městského soudu v Praze, kterým bylo změněno rozhodnutí soudu prvého stupně o snížení výživného na dvě děti stěžovatele tak, že návrh na snížení výživného se zamítá. Jedno z dětí stěžovatele - M. M. - je v době řízení o ústavní stížnosti nezletilé.
Dle ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu, ve spojení s ustanovením § 469 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a § 892 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka.
Ústavní stížnost stěžovatele napadá závěry obecných soudů dotýkající se konkrétních zájmů nezletilého (výše výživného), přičemž nezletilý má postavení vedlejšího účastníka řízení o ústavní stížnosti. Protože jeho zákonní zástupci jsou také účastníky (resp. vedlejšími účastníky) řízení o ústavní stížnosti, může dojít ke střetu jejich zájmů.
Ústavní soud proto ustanovil opatrovníka schopného účinně hájit zájmy nezletilého v řízení o ústavní stížnosti, a to zejména prostřednictvím vyjádření k věci na základě výzvy Ústavního soudu a případně dalších nezbytných procesních úkonů. S ohledem na povahu sporu se jeví jako nejvhodnější opatrovník příslušný orgán vykonávající sociálněprávní ochranu dětí (v tomto případě Městská část Praha 10), který nezletilého zastupoval již v řízení před obecnými soudy. Protože opatrovník se svým ustanovením vyslovil souhlas, rozhodl Ústavní soud tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. února 2016
Tomáš Lichovník v. r.
předseda senátu