Constitutional complaint dismissed as inadmissible because the applicant had not exhausted all legal remedies by filing an appeal.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti P. B., zastoupeného Mgr. Petrem Pazderou, advokátem se sídlem Opletalova 1535/4, 113 76 Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 9 To 297/2015 ze dne 26. 8. 2015 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 3 T 17/2014 ze dne 23. 4. 2015, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, jimiž mělo dojít zejména k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud se podaným návrhem zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek jeho přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná, totiž předčasná.

Ústavní soud z vyjádření stěžovatele v ústavní stížnosti (str. 5 in fine) zjistil, že stěžovatel proti napadenému rozhodnutí městského soudu jako soudu odvolacího podal dovolání, přičemž o dovolání dosud rozhodnuto nebylo. Tomu odpovídá i záznam vedený u dané spisové značky (3 T 17/2014) na oficiálním portálu Ministerstva spravedlnosti http://infosoud.justice.cz, z něhož je patrné, že stěžovatel podal dovolání k poštovní přepravě dne 20. 11. 2015.

Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Ústavní stížnost tedy může, nestanoví-li zákon jinak, směřovat toliko proti pravomocnému rozhodnutí o posledním procesním prostředku ve smyslu ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, dle kterého lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný a mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Požadavek vyčerpat "všechny procesní prostředky" ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu přitom není splněn již tím, že řízení o těchto prostředcích (zde o dovolání) je zahájeno; zahrnuje logicky i povinnost "vyčerpat" ty dispozice, které na tomto základě otevřené řízení skýtá, případně i řízení, které má být vedeno posléze, vydá-li dovolací soud rozhodnutí kasační a věc vrátí nižší soudní instanci. Jinak řečeno, jelikož podání ústavní stížnosti předpokládá rozhodnutí o ní, je souběžným zahájením dovolacího řízení založeno riziko, že Ústavní soud do tohoto řízení svým rozhodnutím zasáhne, což je důsledek - jak procesně, tak z vyložených zásad ústavněprávního přezkumu - neakceptovatelný. Nadto není dovolání v posuzovaném případě ze zákona nepřípustné, lze je podat, o čemž byl stěžovatel v napadeném rozsudku městského soudu řádně poučen, a ve smyslu vzpomínaného ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je také povinností stěžovatele před podáním ústavní stížnosti daný opravný prostředek vyčerpat.

Výše zaznamenaný princip subsidiarity tohoto přezkumu se tedy prosazuje i zde, a jeho uplatnění vede k nutnému závěru, že ústavní stížnost, je-li současně vedeno též řízení dovolací, je návrhem podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustným, a musí být podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudcem zpravodajem odmítnuta [srov. k tomu přiměřeně též usnesení

sp. zn. III. ÚS 1806/14

ze dne 19. 6. 2014].

Za daných okolností tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 3. prosince 2015

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj