Constitutional complaint dismissed as inadmissible because all legal remedies were not exhausted by the applicant.
Tschechien (CZ)
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint without a substantive review. The applicant sought to overturn a lower court decision confirming a district court ruling that had been stayed due to pending litigation. The court determined the complaint was inadmissible because the applicant failed to exhaust all available legal remedies, specifically the appeal for review (dovolání), which the appellate court had informed her about.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law for the protection of their rights.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatelky ATOS s. r. o., IČO 63671760, se sídlem Praha 4, U Michelského lesa 370, zastoupené JUDr. Zdeňkem Matisem, advokátem se sídlem Poděbrady, Táboritská 811, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 9. 2015, č. j. 22 Co 1613/2015-48, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 9. 2015, č. j. 22 Co 1613/2015-48, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního sodu v Českých Budějovicích ze dne 2. 7. 2015 č. j. 9 C 193/2015-21. Soud první instance v důsledku překážky litispendence řízení zastavil, přičemž odvolací soud toto rozhodnutí jako věcně správné potvrdil.
Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky pro její projednání podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl.
Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To platí i pro mimořádný opravný prostředek (dovolání), který dovolací soud může odmítnout pro nepřípustnost.
Z textu ústavní stížnost je zřejmé, že stěžovatelka všechny procesní prostředky k ochraně svého práva nevyčerpala, neboť napadené usnesení nenapadla dovoláním, přičemž o možnosti podat tento mimořádný opravný prostředek poučil stěžovatelku i odvolací soud v napadeném usnesení.
Je tedy zřejmé, že v posuzovaném případě je ústavní stížnost nepřípustná podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Vzhledem k této skutečnosti soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. listopadu 2015
JUDr. Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj