Constitutional complaint dismissed as filed outside the two-month statutory deadline for appeal.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Milana Vinklera, t. č. Vazební věznice v Teplicích, zastoupeného JUDr. Martou Ustrnulovou, advokátkou se sídlem v Praze 3, Husitská 344/63, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 9. 2014 č. j. 4 To 276/2014-781 a usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne 15. 8. 2014 č. j. 6 T 149/2014-768, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud z důvodu tvrzeného zásahu do jeho základních práv zaručených čl. 8 odst. 2 a 5 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zrušil v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů vydaná v jeho trestní věci (body I. a II. petitu stížnosti) a přikázal, aby jej Krajský soud v Ústí nad Labem ihned propustil na svobodu (bod III.).

Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání; v dané věci dospěl k závěru, že tomu tak není.

Dle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

V dané věci se odvíjí tato lhůta od doručení napadeného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, k čemuž došlo k rukám stěžovatele dne 5. 9. 2014, resp. jeho obhájců Petera Kaneva i Tomáše Rydvala dne 3. 9. 2014.

Ústavní stížnost podaná elektronicky dne 24. 4. 2015 (datovaná týmž dnem) je tedy ve světle výše uvedeného opožděná a Ústavnímu soudu nezbylo než ji jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Na uvedeném nic nemění ani stěžovatelův odkaz k nálezu Ústavního soudu ze dne 27. 2. 2015

sp. zn. I. ÚS 3287/14

, týkající se určení počátku běhu lhůty podle § 72 odst. 1 tr. řádu. V nyní projednávané ústavní stížnosti stěžovatel dovozuje, že k uplynutí tříměsíční lhůty podle uvedeného ustanovení trestního řádu došlo dne 22. 3. 2015, tj. až v období po vydání ústavní stížností napadených rozhodnutí. Oproti tomu, v ústavní stížnosti evidované pod

sp. zn. I. ÚS 3287/14

stěžovatel oponoval porušení předmětné normy v období bezprostředně předcházejícím vydání napadených usnesení obecných soudů.

Stěžovatel přitom dává najevo, že si je této odlišnosti vědom, neboť poté, co Krajský soud v Ústí nad Labem usneseními ze dne 8. 4. 2015 sp. zn. 4 To 107/2015 a sp. zn. 4 To 109/2015 zamítl jeho instanční stížnosti, napadl tato rozhodnutí - rovněž s argumentací odvíjející se z § 72 odst. 1 tr. řádu - ústavní stížností evidovanou pod

sp. zn. IV. ÚS 1383/15

. Dlužno zaznamenat, že výsledek řízení o další ústavní stížnosti Ústavní soud tímto usnesením nepředjímá.

Stojí za zaznamenání, že bod III. petitu stížnosti nelze pojímat jinak, než ve vazbě na body I. a II., resp. v nich zakotvený návrh kasace předmětných rozhodnutí.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. května 2015

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj