Constitutional Court rejects disqualification request based on past assistant relationship and current collegiality.

Ústavní soud rozhodl dne 29. dubna 2015 v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Jana Filipa a Vladimíra Kůrky ve věci stěžovatelů: 1) John Daniel Bartoš a 2) Robillard Roberta Dawn, zastoupených JUDr. Tomášem Těmínem, advokátem se sídlem Karlovo nám. 28, 102 00 Praha 2, vedené pod

sp. zn. IV. ÚS 912/15

, takto:

Soudce JUDr. Vladimír Sládeček není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn. IV. ÚS 912/15

.

Odůvodnění:

I. Soudce Ústavního soudu JUDr. Vladimír Sládeček ve svém podání ze dne 23. dubna 2015, adresovaném třetímu senátu Ústavního soudu, uvedl - stručně shrnuto - že ve věci

sp. zn. IV. ÚS 912/15

, v níž působí jako soudce zpravodaj, by mohly vzniknout pochybnosti o jeho (ne)podjatosti.

JUDr. Vladimír Sládeček uvádí, že ústavní stížností shora uvedených stěžovatelů je napadán m. j. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 1. 2015 č. j. 1 As 145/2014-61, jímž bylo rozhodováno ve věci návrhu stěžovatelů na zrušení opatření obecné povahy - územního plánu města Štramberk. Členem senátu Nejvyššího správního soudu, který ve věci rozhodoval, byl též soudce JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.

Důvod k možným pochybnostem o podjatosti spatřuje JUDr. Vladimír Sládeček v tom, že s JUDr. Filipem Dienstbierem, Ph.D. ho spojuje kolegiální a přátelský vztah. Oba se znají více než 10 let, působili a stále i v současné době působí na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, JUDr. Dienstbier před jmenováním soudcem Nejvyššího správního soudu působil v době od 20. 6. 2013 do 30. 9. 2014 jako jeho asistent na Ústavním soudě.

Tyto skutečnosti by podle názoru JUDr. Vladimíra Sládečka mohly vyvolat pochybnosti o jeho nepodjatosti, a to s ohledem na jeho poměr k účastníkům řízení.

II. Podle § 36 odst. 1, 2 zákona o Ústavním soudu je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nebo jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.

III. Třetí senát Ústavního soudu vzal v úvahu obsah spisu

sp. zn. IV. ÚS 912/15

a skutečnosti uváděné soudcem JUDr. Vladimírem Sládečkem a dospěl k závěru, že za daného skutkového stavu nemohou vzniknout pochybnosti o jeho (ne)podjatosti.

Vztah mezi soudcem Ústavního soudu a jeho asistentem je "běžným" profesním vztahem, nemajícím na rozhodovací činnost soudce Ústavního soudu bezprostřední vliv.

Lze ostatně dodat, že v době, kdy byl vydán napadený rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 1. 2015 č. j. 1 As 145/2014-61, již JUDr. Dienstbier nebyl asistentem soudce JUDr. Sládečka. Ani ta skutečnost, že se JUDr. Sládeček a JUDr. Dienstbier osobně znají a jsou v přátelském vztahu, nezakládá sama o sobě důvod k pochybnostem o podjatosti.

Na posuzovanou situaci lze analogicky vztáhnout závěry vyslovené Ústavním soudem v dřívějších judikátech. Ústavní soud v nich vyslovil, že "vztah mezi soudci na jednom pracovišti vyplývající z jejich vzájemného pracovního styku nemůže být důvodem pro vyloučení soudců určitého soudu" a že takovým důvodem není ani "pouhá kolegialita vyplývající ze společného výkonu soudcovské funkce u určitého soudu" (

sp. zn. IV. ÚS 67/04

, Sbírka nálezů a usn. ÚS sv. 34, usn. č. 42, str. 413). Analogicky lze poukázat i na judikaturu obecných soudů, v níž je zastáván konstantní názor, že pouhý profesionální vztah mezi soudci téhož soudu, spočívající v jejich zařazení na stejném pracovišti, nemůže vést k obecné pochybnosti o možnosti některých z těchto soudců nestranně rozhodnout o opravném prostředku proti rozhodnutí, na kterém se jeden z nich dříve podílel (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 4. 2006, sp. zn. 9 To 32/2006).

Dle názoru Ústavního soudu v posuzované věci nevyplývá z dostupného materiálu žádná skutečnost, která by byla důvodem k pochybnostem o nepodjatosti soudce JUDr. Vladimíra Sládečka, vyplývající ze vztahu k projednávané věci stěžovatelů nebo k osobám, podílejících se na projednání a rozhodování věci, a to takový vztah, který by jmenovanému soudci bránil ve věci nestranně a spravedlivě postupovat a rozhodovat.

Protože nejsou naplněny podmínky pro vyloučení z projednání a rozhodování věci dle § 36 odst. 1, 2 zákona o Ústavním soudu, bylo rozhodnuto, že soudce JUDr. Vladimír Sládeček není vyloučen z projednání a rozhodování věci.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. dubna 2015

Jan Musil v. r.

předseda III. senátu Ústavního soudu