Constitutional Court rejects disqualification request based on past assistant relationship and current collegiality.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court rejected the request to disqualify Judge Vladimír Sládeček from a case where he served as the rapporteur. The court found that a past professional relationship as an assistant and current collegiality do not inherently create reasonable doubts about impartiality. Consequently, the judge was not excluded from hearing the matter as required by the relevant statute.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 36 odst. 1, 2 zákona o Ústavním soudu: A judge is not disqualified merely due to a past professional relationship with a former assistant or current collegiality with other judges on the same bench, as these do not automatically create reasonable doubts about impartiality.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl dne 29. dubna 2015 v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Jana Filipa a Vladimíra Kůrky ve věci stěžovatelů: 1) John Daniel Bartoš a 2) Robillard Roberta Dawn, zastoupených JUDr. Tomášem Těmínem, advokátem se sídlem Karlovo nám. 28, 102 00 Praha 2, vedené pod
sp. zn. IV. ÚS 912/15
, takto:
Soudce JUDr. Vladimír Sládeček není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod
sp. zn. IV. ÚS 912/15
.
Odůvodnění:
I. Soudce Ústavního soudu JUDr. Vladimír Sládeček ve svém podání ze dne 23. dubna 2015, adresovaném třetímu senátu Ústavního soudu, uvedl - stručně shrnuto - že ve věci
sp. zn. IV. ÚS 912/15
, v níž působí jako soudce zpravodaj, by mohly vzniknout pochybnosti o jeho (ne)podjatosti.
JUDr. Vladimír Sládeček uvádí, že ústavní stížností shora uvedených stěžovatelů je napadán m. j. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 1. 2015 č. j. 1 As 145/2014-61, jímž bylo rozhodováno ve věci návrhu stěžovatelů na zrušení opatření obecné povahy - územního plánu města Štramberk. Členem senátu Nejvyššího správního soudu, který ve věci rozhodoval, byl též soudce JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.
Důvod k možným pochybnostem o podjatosti spatřuje JUDr. Vladimír Sládeček v tom, že s JUDr. Filipem Dienstbierem, Ph.D. ho spojuje kolegiální a přátelský vztah. Oba se znají více než 10 let, působili a stále i v současné době působí na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, JUDr. Dienstbier před jmenováním soudcem Nejvyššího správního soudu působil v době od 20. 6. 2013 do 30. 9. 2014 jako jeho asistent na Ústavním soudě.
Tyto skutečnosti by podle názoru JUDr. Vladimíra Sládečka mohly vyvolat pochybnosti o jeho nepodjatosti, a to s ohledem na jeho poměr k účastníkům řízení.
II. Podle § 36 odst. 1, 2 zákona o Ústavním soudu je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nebo jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.
III. Třetí senát Ústavního soudu vzal v úvahu obsah spisu
sp. zn. IV. ÚS 912/15
a skutečnosti uváděné soudcem JUDr. Vladimírem Sládečkem a dospěl k závěru, že za daného skutkového stavu nemohou vzniknout pochybnosti o jeho (ne)podjatosti.
Vztah mezi soudcem Ústavního soudu a jeho asistentem je "běžným" profesním vztahem, nemajícím na rozhodovací činnost soudce Ústavního soudu bezprostřední vliv.
Lze ostatně dodat, že v době, kdy byl vydán napadený rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 1. 2015 č. j. 1 As 145/2014-61, již JUDr. Dienstbier nebyl asistentem soudce JUDr. Sládečka. Ani ta skutečnost, že se JUDr. Sládeček a JUDr. Dienstbier osobně znají a jsou v přátelském vztahu, nezakládá sama o sobě důvod k pochybnostem o podjatosti.
Na posuzovanou situaci lze analogicky vztáhnout závěry vyslovené Ústavním soudem v dřívějších judikátech. Ústavní soud v nich vyslovil, že "vztah mezi soudci na jednom pracovišti vyplývající z jejich vzájemného pracovního styku nemůže být důvodem pro vyloučení soudců určitého soudu" a že takovým důvodem není ani "pouhá kolegialita vyplývající ze společného výkonu soudcovské funkce u určitého soudu" (
sp. zn. IV. ÚS 67/04
, Sbírka nálezů a usn. ÚS sv. 34, usn. č. 42, str. 413). Analogicky lze poukázat i na judikaturu obecných soudů, v níž je zastáván konstantní názor, že pouhý profesionální vztah mezi soudci téhož soudu, spočívající v jejich zařazení na stejném pracovišti, nemůže vést k obecné pochybnosti o možnosti některých z těchto soudců nestranně rozhodnout o opravném prostředku proti rozhodnutí, na kterém se jeden z nich dříve podílel (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 4. 2006, sp. zn. 9 To 32/2006).
Dle názoru Ústavního soudu v posuzované věci nevyplývá z dostupného materiálu žádná skutečnost, která by byla důvodem k pochybnostem o nepodjatosti soudce JUDr. Vladimíra Sládečka, vyplývající ze vztahu k projednávané věci stěžovatelů nebo k osobám, podílejících se na projednání a rozhodování věci, a to takový vztah, který by jmenovanému soudci bránil ve věci nestranně a spravedlivě postupovat a rozhodovat.
Protože nejsou naplněny podmínky pro vyloučení z projednání a rozhodování věci dle § 36 odst. 1, 2 zákona o Ústavním soudu, bylo rozhodnuto, že soudce JUDr. Vladimír Sládeček není vyloučen z projednání a rozhodování věci.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. dubna 2015
Jan Musil v. r.
předseda III. senátu Ústavního soudu