Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 3794/14 ECLI:CZ:US:2015:1.US.3794.14.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed as premature because prior proceedings regarding property ownership are still ongoing.

Geschäftsnummer I.ÚS 3794/14
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint against a Supreme Court judgment that vacated a lower court's ruling. The applicant argued for the annulment of the Supreme Court's decision, but the Court found the proceedings to determine property ownership were still in progress due to the vacating order. The Court ruled the complaint inadmissible because the prerequisite of a final prior proceeding was not met, citing the principle of subsidiarity.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural remedies, as it serves as a last resort only after all other available means of legal protection have been utilized.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint exhaustion of remedies subsidiarity principle premature filing property ownership proceedings finality of proceedings procedural prerequisites

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
Z řečených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako nepřípustnou odmítnout.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatelky Miniland.CZ s. r. o., se sídlem Červený Újezd, Hájecká 1, zastoupené JUDr. Lumírem Mondokem, advokátem se sídlem Praha 10, Hokejová 928/4, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2014 č. j. 29 Cdo 2790/2012-544, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu byla dne 2. 12. 2014 doručena ústavní stížnost směřující proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2014 č. j. 29 Cdo 2790/2012-544, kterým byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2011 č. j. 27 Co 304/2011-461 a věc byla v celém rozsahu vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

2. Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcným posouzením napadeného rozhodnutí, byl povinen zkoumat, zda jsou splněny formální předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), pro meritorní rozhodnutí o ústavní stížnosti.

3. Ústavní stížnost není přípustná.

4. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Citované ustanovení je vyjádřením zásady subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne rovněž princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva, nastupujícím tehdy, kdy náprava před jinými orgány veřejné moci již není standardním postupem možná, tedy pokud byly vyčerpány všechny dostupné procesní prostředky obrany (mimo zákonem výslovně stanovené výjimky). Podmínkou projednání ústavní stížnosti je mimo jiné předpoklad pravomocně skončeného předchozího řízení - což v daném případě splněno není.

5. V petitu ústavní stížnosti stěžovatelka navrhla zrušit rozsudek Nejvyššího soudu, kterým bylo v celém rozsahu zrušeno meritorní rozhodnutí odvolacího soudu, a věc byla vrácena odvolací instanci k dalšímu řízení. Předmětné řízení o určení vlastnictví k nemovitostem tedy vzhledem ke zrušujícímu výroku rozsudku dovolacího soudu nadále probíhá, a stěžovatelka (žalobkyně) má právo využít všechny možnosti soudní ochrany, a to včetně podání mimořádného opravného prostředku proti novému rozhodnutí odvolacího soudu a vznesení ústavní stížnosti proti konečnému rozhodnutí. Ústavní stížnost proti zrušujícímu výroku rozsudku Nejvyššího soudu je proto podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, tj. předčasná (viz např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn. IV. ÚS 148/05

,

sp. zn. IV. ÚS 90/09

). Důvody pro použití § 75 odst. 2 tohoto právního předpisu shledány nebyly.

6. Z řečených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako nepřípustnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. dubna 2015

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj