III.ÚS 3835/14 · Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding police inaction as no constitutional right exists to demand criminal investigation. (Ústavní soud České republiky)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Iona Avramioti against the prosecution's decision to delay a criminal report. The complainant alleged that the authorities failed to investigate his report regarding incitement to hatred against the 'Sunrise' political movement, claiming this violated his rights under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The court ruled that there is no constitutionally guaranteed subjective right for a person to demand that another be criminally prosecuted, and thus the inaction did not infringe upon any protected fundamental rights.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 et seq. of the Act on the Constitutional Court; Art. 87(1)(d) of the Constitution: There is no constitutionally guaranteed subjective right for a person to demand that another be criminally prosecuted, and the state is not constitutionally obligated to conduct an effective investigation into reported criminal offenses absent specific fundamental rights like the right to life.

Schlagwörter

KI-generiert

constitutional complaint dismissal right to demand prosecution police inaction incitement to hatred fundamental rights protection procedural efficiency Charter of Fundamental Rights

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert

§ 72 et seq. of the Act on the Constitutional Court

Art. 87(1)(d) of the Constitution of the Czech Republic

Art. 10 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms

Art. 8 of the Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms

§ 43(2)(a) of the Act on the Constitutional Court

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

I. ÚS 2401/08

Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Františka Duchoně ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky L. R., zastoupené JUDr. Jiřím Vaníčkem, advokátem, se sídlem Šaldova 34/466, 186 00 Praha 8 - Karlín, proti vyrozumění Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 24. 7. 2008, č. j. 3 KZn 2296/2008-4, a proti vyrozumění Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 3. 7. 2008, č. j. Zn 336/2008-7, a (alternativně) proti jinému zásahu veřejné moci spočívajícím v odepření jiné právní ochrany výše uvedenými orgány, za účasti Městského státního zastupitelství v Praze a Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1, takto:

III. ÚS 831/10

Ústavní soud rozhodl dne 20.

I. ÚS 84/99

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr.

III. ÚS 921/06

Ústavní soud rozhodl dne 29.

II. ÚS 349/06

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti stěžovatele Ochranné organizace autorské-Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl (OOA-S), se sídlem Masarykovo nábřeží 250, Praha 1, právně zastoupeného advokátem JUDr. I. J., jíž se domáhá, aby Ústavní soud rozhodl nálezem, jímž zakáže Policii ČR, Obvodní ředitelství Praha 1, Služba kriminální policie a vyšetřování, pokračovat v porušování ústavně zaručených práv stěžovatele na stanovené postupy a přikáže jí obnovit stav před tímto zásahem, takto:

III. ÚS 221/08

Ústavní soud rozhodl dne 7.

III. ÚS 264/08

Ústavní soud rozhodl dne 21.

I. ÚS 2886/13

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding ineffective investigation of fatal traffic accident. Police investigation deemed thorough and sufficient despite no criminal charge. Court rejects claim of ineffective investigation under Charter rights.

I. ÚS 745/11

Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně a Ivany Janů, ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů R. S., A. N. a T. M., zastoupených Mgr. Robertem Cholenským, advokátem, se sídlem Bolzanova 5, 618 00 Brno, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v postupu Inspekce Policie České republiky ve věci sp. zn. IN-K-1635-5/2010, a v postupu Okresního státního zastupitelství Brno-venkov ve věci sp. zn. SZN 852/2010, za účasti Inspekce Policie České republiky a Okresního státního zastupitelství Brno-venkov jako účastníků řízení, takto:

I. ÚS 4019/13

Constitutional Court dismisses appeal claiming ineffective investigation of physical assault on activist. Court finds no fundamental procedural errors. No violation of fair trial rights found.

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a Jana Filipa ve věci ústavní stížnosti Iona Avramiotiho, zastoupené Mgr. Martinou Houžvovou, advokátkou se sídlem Praha 3, Slezská 103, proti rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze dne 8. 10. 2014 sp. zn. 3 KZN 1089/2014 a Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 31. 7. 2014 sp. zn. 0 ZN 458/2014, o trestním oznámení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud pro porušení ustanovení čl. 10 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") zrušil shora označená rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení.

Stěžovatel podal dne 11. 7. 2014 v souladu s ustanovením § 158 tr. řádu trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod dle ustanovení § 265 tr. zákoníku na politické hnutí Úsvit přímé demokracie, a to pro obsah jeho volební kampaně před volbami do Evropského parlamentu.

Toto trestní oznámení Obvodní státní zastupitelství rubrikovaným rozhodnutím založilo, neboť neshledalo relevantní skutečnosti nasvědčující, že byl spáchán trestný čin, o čemž informovalo stěžovatele přípisem jeho právní zástupkyni.

Stěžovatelův podnět k přezkoumání postupu obvodního státního zastupitelství Městské státní zastupitelství ústavní stížností napadeným rozhodnutím ze stejných důvodů odložilo.

V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že se orgány činné v trestním řízení řádně jeho podnětem (trestním oznámením) nezabývaly a že dospěly k závěrům odporujícím relevantní judikatuře Evropského soudu pro lidská práva.

Ústavní soud je podle ustanovení čl. 83 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Stěžovatel napadá vyrozumění orgánu činného v trestním řízení, kterým byl pouze informován o způsobu vyřízení jeho podnětu, resp. o tom, jaký byl dohlížecí postup nadřízeného orgánu vůči orgánu podřízenému; nejde tedy o akt, kterým by byla orgánem veřejné moci zakládána, měněna, rušena či závazně určována práva a povinnosti stěžovatele (srov. např. usnesení ze dne 29. 10. 2008

sp. zn. I. ÚS 2401/08

a usnesení ze dne 20. 5. 2010

sp. zn. III. ÚS 831/10

), a z napadeného vyrozumění se podává, že státní zastupitelství nebyla v dané věci nečinná a podáními stěžovatele se zabývala.

Ústavní soud ve své rozhodovací praxi vyložil, že z ustanovení čl. 39 a čl. 40 odst. 1 Listiny lze dovodit ten charakteristický znak právního státu, podle nějž vymezení trestného činu, stíhání pachatele a jeho potrestání, je věcí vztahu mezi státem a pachatelem trestného činu; proto pouze stát svými orgány rozhoduje podle pravidel trestního řízení o tom, zda byl trestný čin spáchán, jaký trest, popřípadě jaké jiné újmy na právech nebo majetku pachatele lze za jeho spáchání uložit. Úprava těchto otázek v trestním řádu nezakládá - v ústavní rovině ve smyslu ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy - žádné základní právo stěžovatele, aby proti jinému byla taková (trestněprávní) "satisfakce" uplatněna (srov. usnesení ve věci

sp. zn. I. ÚS 84/99

, U 29/14 SbNU 291).

V okolnosti, že orgány činné v trestním řízení nezahájily vůči podezřelému subjektu trestní řízení (nýbrž věc odložily), nelze proto spatřovat porušení (jakýchkoli) ústavně zaručených práv stěžovatele, jejichž ochrana spadá do kompetence Ústavního soudu. Jak již bylo řečeno (viz též např. usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2007

sp. zn. III. ÚS 921/06

, ze dne 19. 4. 2007

sp. zn. II. ÚS 349/06

, ze dne 7. 2. 2008,

sp. zn. III. ÚS 221/08

či ze dne 21. 2. 2008

sp. zn. III. ÚS 264/08

), ústavně zaručené subjektivní právo fyzické nebo právnické osoby na to, aby jiná osoba byla trestně stíhána, totiž - zásadně - neexistuje.

Výjimku představují situace, kdy je "ve hře" některé specifické základní právo, typicky právo na život, či právo nebýt mučen nebo podroben nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestu ve smyslu ustanovení čl. 2 a čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"; srov. usnesení ze dne 29. 10. 2013

sp. zn. I. ÚS 2886/13

a usnesení ze dne 17. 1. 2012

sp. zn. I. ÚS 745/11

); nic takového se však z projednávané věci nepodává.

Oproti uvedeným speciálním základním právům vyžadujícím zvýšenou ochranu nelze dovodit ústavně garantovanou povinnost státu vést účinné vyšetřování oznámené trestné činnosti ani ve vztahu k právu na ochranu soukromí a rodinného života ve smyslu stěžovatelem dovolávaného ustanovení čl. 10 Listiny, resp. ustanovení čl. 8 Úmluvy (srov. usnesení ze dne 26. 3. 2014

sp. zn. I. ÚS 4019/13

).

Ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu upravuje tzv. návrhy zjevně neopodstatněné jako zvláštní kategorii návrhů, jež umožňuje Ústavnímu soudu v zájmu racionality a efektivity jeho řízení je odmítnout, byť sice splňují všechny zákonem stanovené procesní náležitosti, nicméně je bez jakýchkoli důvodných pochybností a bez nutnosti dalšího podrobného zkoumání zřejmé, že jim nelze vyhovět. Hlavním účelem možnosti odmítnout návrh pro jeho zjevnou neopodstatněnost zjednodušenou procedurou řízení je vyloučit z řízení návrhy, které z hlediska svého obsahu zjevně nesplňují samotný smysl řízení před Ústavním soudem; jde přitom v této fázi o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nemá charakter řízení kontradiktorního.

Z řečeného se podává, že tak je tomu i v dané věci.

Senát Ústavního soudu proto ústavní stížnost podle tohoto ustanovení zákona o Ústavním soudu usnesením (bez jednání) odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. února 2015

Jan Musil v. r.

předseda senátu

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding police inaction as no constitutional right exists to demand criminal investigation.

Legislator-Zusammenfassung

Legislator-Regeste

Schlagwörter

Zitierte Gesetzesbestimmungen

Zitierte Rechtsprechung

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Volltext