Constitutional Court dismisses appeal for exhaustion of ordinary remedies in criminal proceedings.

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatele F. A., t.č. ve Věznici Praha - Pankrác, zastoupeného Mgr. Janem Vrbenským, advokátem se sídlem Školská 32, Praha 1, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 1. 2014 sp. zn. 6 To 81/2013, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví tohoto usnesení uvedené rozhodnutí a navrhl jeho zrušení pro rozpor se svým ústavně zaručeným právem na spravedlivý proces, plynoucím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a z čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Dále stěžovatel poukázal na rozpor napadeného rozhodnutí s čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny.

2. Stěžovatel byl napadeným rozsudkem Vrchního soudu v Praze shledán vinným tím, že při sjednávání úvěrové smlouvy uvedl nepravdivé údaje a způsobil tím škodu velkého rozsahu, čímž spáchal zločin úvěrového podvodu, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti let ve věznici s dozorem. Nad to mu byla uložena povinnost uhradit poškozené společnosti náhradu škody.

3. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti především namítá, že z provedených důkazů není možno dospět k závěru o jeho vině. Dále poukazuje na řadu procesních pochybení, k nimž mělo v průběhu trestního řízení dojít. Stěžovatel ke své ústavní stížnosti připojil kopii svého dovolání proti napadenému rozhodnutí Vrchního soudu a informaci, že toto dovolání podal dne 5. 5. 2014.

4. Ve stanovisku svého pléna ze dne 4. 3. 2014 sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14 (č. 40/2014 Sb.) Ústavní soud uvedl, že "z dikce ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, ve znění účinném od 1. 1. 2013, jednoznačně vyplývá povinnost stěžovatelů vyčerpat všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytuje - tedy i mimořádný opravný prostředek v podobě dovolání v trestních věcech, pokud je dovolání v dané věci přípustné. Pokud je v ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu stanovena povinnost vyčerpat i mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, tím spíše musí stěžovatelé vyčerpat mimořádný opravný prostředek v případě, kdy je tento přípustný (§ 265a trestního řádu). Ústavní stížnost je prostředkem ochrany práv, který je subsidiární ke standardním "neústavním" institutům. Především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve není-li dosaženo nápravy v rámci režimu obecného soudnictví, může se v rozsahu omezeném hledisky ústavnosti uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu. Ústavní soud tak nemůže sám posuzovat splnění podmínek, které otevírají prostor k meritornímu dovolacímu přezkumu, tato role mu nepřísluší. Otázku, zda námitky stěžovatele naplňují některý z dovolacích důvodů, musí posuzovat Nejvyšší soud, neboť kdyby tak Ústavní soud učinil bez tohoto posouzení, nepřípustně by zasahoval do činnosti Nejvyššího soudu a potažmo i obecné justice." V bodě 28 stanoviska Ústavní soud rovněž ohlásil, že se přijaté závěry uplatní ve vztahu k ústavním stížnostem podaným dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů; jestliže se tak stalo 17. 3. 2014, musí být aplikováno i v dané věci (ústavní stížnost byla podána 7. 5. 2014). Z údajů, obsažených v ústavní stížnosti, se ostatně podává, že stěžovatel dovolání podal.

5. Návrh, který je podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustný, musí být podle § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona odmítnut, a to bez jednání a soudcem zpravodajem (obdobně viz usnesení ze dne 29. 7. 2014

sp. zn. I. ÚS 2422/14

).

6. Je přiléhavé již jen doplnit, že dostupnost (pozdější) ústavní stížnosti stěžovateli není dotčena. Bude-li posléze dovolání odmítnuto, běží mu nová lhůta k podání ústavní stížnosti od doručení takového usnesení, a to platí stejně tak v případě, že dovolací soud o dovolání rozhodne věcně, a zamítne je (pakliže by přitom Nejvyšší soud na základě podaného dovolání napadené rozhodnutí nižšího soudu zrušil, nastane procesní situace, o níž stěžovatel usiluje projednávanou ústavní stížností).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. ledna 2015

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka