Constitutional Court dismisses constitutional complaint against court decision due to lack of lawyer representation.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the applicant's request to annul a lower court decision for violating the right to a fair trial. Although the applicant repeatedly ignored mandatory lawyer representation requirements despite prior warnings, the Court held that continuous individual reminders were unnecessary given consistent past conduct. Consequently, the Court applied the relevant statutory provision to dismiss the proposal without a hearing.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint without a hearing if the applicant's failure to engage a lawyer is a persistent pattern established by identical prior proceedings, rendering further individual warnings ineffective.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatele Pavla Černoty, proti rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 9 A 118/2013, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
1. V podání doručeném Ústavnímu soudu dne 12. 1. 2015 stěžovatel žádá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí obecného soudu z důvodu zásahu do práva na spravedlivý proces. Činí tak, aniž by byl pro toto řízení zastoupen advokátem na základě kvalifikované plné moci [viz § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].
2. Z mnoha dalších řízení o návrzích, jež stěžovatel v minulosti podal, se podává, že tento postup, jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem, volí, ačkoli byl o této podmínce řízení a postupu k jejímu splnění opakovaně poučen (viz věci ústavních stížností vedené pod
sp. zn. I. ÚS 257/09
,
I. ÚS 467/09
,
I. ÚS 787/09
,
III. ÚS 291/09
,
IV. ÚS 424/09
,
III. ÚS 1204/10
,
II. ÚS 1778/10
,
II. ÚS 289/11
,
I. ÚS 1478/09
a další).
3. Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady); vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří.
4. Ústavní soud je však toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.
5. V souladu s tradičním hodnocením nedostatku zastoupení stěžovatele advokátem se tudíž Ústavní soud uchýlil i zde k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudkyní zpravodajkou stěžovatelův návrh bez jednání odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. ledna 2015
Kateřina Šimáčková, v. r.
soudkyně zpravodajka