Constitutional Court dismisses request for co-party status due to lack of direct legal interest in the case outcome.

Ústavní soud ČR rozhodl dne 9. prosince 2014 v senátu složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů Ing. Rostislava Hakla a společné ústavní stížnosti Statutárního města Brna, městské části Brno-sever a Rady městské části Brno-sever, obou se sídlem v Brně, Bratislavská 70, všichni zastoupeni doc. JUDr. Zdeňkem Koudelkou, Ph.D., advokátem, AK se sídlem v Brně, Optátova 46, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2014 č. j. 67 A 13/2014-113, o návrhu Adama Adámka, zastoupeného JUDr. Pavlem Holubem, advokátem, AK Holub & PARTNEŘI, se sídlem v Brně, Kopečná 14, na přiznání postavení vedlejšího účastníka, takto:

Adamu Adámkovi se nepřiznává postavení vedlejšího účastníka řízení.

Odůvodnění:

I. Podáním ze dne 5. 12. 2014, doručeným Ústavnímu soudu téhož dne, požádal Adam Adámek (dále jen "navrhovatel") Ústavní soud podle ustanovení § 76 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") o přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení s tím, že má na výsledku řízení právní zájem, který je dán jeho postavením jako voliče zapsaného ve volebním seznamu Městské části Brna-sever. Poukázal na obsah spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. 67 A 13/2014, a své bydliště v předmětném volebním obvodu prokázal kopií občanského průkazu. Uvedl, že v řízení o neplatnost voleb před krajským soudem vystupoval jako svědek a s celou věcí, i s obsahem ústavní stížnosti napadeného rozhodnutí krajského soudu, s nímž nesouhlasí, je seznámen. Pokud mu Ústavní soud postavení vedlejšího účastníka nepřizná, navrhl, aby jeho podání bylo považováno za podání osoby v postavení amicus curiae.

II. Dle § 76 odst. 3 zákona o Ústavním soudu může tento soud přiznat postavení vedlejšího účastníka i jiným osobám, které prokáží právní zájem na výsledku řízení. Jak Ústavní soud uvedl již dříve ve svém usnesení ze dne 9. 9. 2010

sp. zn. III. ÚS 449/06

(dostupné na http://nalus.usoud.cz) "O právní zájem jde zpravidla tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude (ve svých důsledcích) dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka (jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva)." (viz Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., a kol.: Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 7. vydání, C. H. Beck, s. 410).

Navrhovatel naplnění podmínky "právního zájmu na výsledku řízení" ve své žádosti odůvodnil v podstatě jen tvrzením, že se voleb, jež byly ústavní stížností napadeným rozhodnutím Krajského soudu v Brně prohlášeny za neplatné, jako volič zúčastnil, neboť v dotčeném volebním obvodě měl a má trvalé bydliště. Z toho je ale patrno, že "výsledek řízení" v nyní posuzované věci nemá pro osobní poměry navrhovatele žádný přímý důsledek.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel neprokázal, že by rozhodnutí Ústavního soudu mohlo mít konkrétní dopady do jeho práv (právních poměrů), Ústavní soud danému návrhu vyhovět nemohl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. prosince 2014

J

Jan Filip v. r.

předseda senátu Ústavního soudu