Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of mandatory lawyer representation despite prior warnings.
Tschechien (CZ)
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by TARXAN Consulting, s. r. o., for failing to meet formal requirements. Although the applicant had been warned eight times previously about the mandatory need for legal representation, the court deemed repeated warnings in this instance ineffective and formalistic. Consequently, the court applied the provision allowing dismissal for inadmissible complaints without issuing a new warning.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 30, § 31, § 41, § 43 of the Act on the Constitutional Court; A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to be represented by a lawyer, provided the court has already warned the applicant in previous proceedings.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o návrhu obchodní společnosti TARXAN Consulting, s. r. o., se sídlem Jizerská 1076/2, České Budějovice, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Podání stěžovatelky bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 25. 10. 2014. Stěžovatelka se na Ústavní soud se svými stížnostmi obrátila v průběhu roku 2014 doposud celkem osmkrát, přičemž byla opakovaně poučena o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost. Přesto i nyní podaný návrh postrádá základní formální náležitosti ústavní stížnosti, zejména není naplněn požadavek povinného zastoupení advokátem pro řízení před Ústavním soudem podle ustanovení § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
2. Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady). Ústavní soud je však toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovatelce vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.
3. Za dané situace lze tedy považovat za zcela neúčelné, aby soudce zpravodaj i v tomto řízení stěžovatelku opětovně vyzýval k odstranění vad podání, neboť účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podání podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem, a nikoliv obcházení ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
4. Ústavní soud proto v posuzované věci shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. listopadu 2014
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj