Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
DE FR IT EN
In Legislator analysieren
II.ÚS 817/14 ECLI:CZ:US:2014:2.US.817.14.2 KI-generiert

Constitutional Court dismisses second constitutional complaint as inadmissible due to prior rejection of identical complaint.

Geschäftsnummer II.ÚS 817/14
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Nichteintreten / Unzulässig (Inadmissible)
Originalquelle öffnen Maschinenlesbares Markdown (.md)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court ruled that a second constitutional complaint filed by the petitioner was inadmissible for separate proceedings. The petitioner had previously submitted an identical complaint which was formally rejected on May 7, 2014, for failing to meet statutory requirements. Consequently, the court excluded the new submission from independent review to prevent procedural abuse.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Zákon o Ústavním soudu § 43 odst. 1 písm. a): A second constitutional complaint against the same decision is inadmissible if a prior complaint against the same decision has been rejected.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint inadmissible procedural abuse prior rejection identical complaint separate proceedings Zákon o Ústavním soudu

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Slaviboje Kuchty, zastoupeného JUDr. Bohumilem Měšťánkem, advokátem, se sídlem Čs. Armády 34, Praha 6, proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 860/2013-389 ze dne 25. 4. 2013, rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. 3 Co 109/2011-360 ze dne 24. 4. 2012, a rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 37 C 15/2006-283 ze dne 13. 4. 2011, takto:

Ústavní stížnost stěžovatele proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 860/2013-389 ze dne 25. 4. 2013, rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. 3 Co 109/2011-360 ze dne 24. 4. 2012 a rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 37 C 15/2006-283 ze dne 13. 4. 2011, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 22. 5. 2014, se vylučuje k samostatnému řízení.

Odůvodnění:

Ústavní soud obdržel dne 4. 3. 2014 ústavní stížnost, která nesplňovala formální náležitosti návrhu ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“). Stěžovatel byl proto přípisem ze dne 25. 3. 2014 vyzván k odstranění jejích vad, přičemž byl upozorněn na následky spojené s neodstraněním vad. Protože přes uvedené poučení vady ve stanovené lhůtě neodstranil, usnesením Ústavního soudu č. j.

II. ÚS 817/14-16

ze dne 7. 5. 2014 byla ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnuta.

Dne 22. 5. 2014 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele, sepsaná advokátem, brojící proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím, která byla zaevidována ke spisové značce II. ÚS 817/14, pod níž je vedena ústavní stížnost odmítnutá usnesením ze dne 7. 5. 2014.

Za této procesní situace rozhodl Ústavní soud o vyčlenění ústavní stížnosti podané dne 22. 5. 2014 k samostatnému řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. května 2014

Jiří Zemánek, v. r.

soudce zpravodaj