Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet formal requirements and lack of lawyer representation.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení o ústavní stížnosti stěžovatele Pavla Černoty, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. června 2014 č. j. 6 As 76/2014-24, takto

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem ze dne 10. 7. 2014, doručeným Ústavnímu soudu dne 8. 8. 2014 a označeným jako ústavní stížnost, stěžovatel napadl a domáhal se zrušení shora uvedeného soudního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Stěžovatel napadl kasační stížností usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2014 č. j. 46 A 4/2014-39. V řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 21. 5. 2014 č. j. 6 As 76/2014-16 zamítl žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a stěžovatel byl v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o soudních poplatcích"), vyzván ke splnění poplatkové povinnosti ve lhůtě 7 dnů. Zároveň jej Nejvyšší správní soud vyzval, aby ve stejné lhůtě předložil plnou moc udělenou advokátovi nebo předložil doklad o svém vysokoškolském právnickém vzdělání, neboť nebyla splněna podmínka podle ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s., že stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem nebo mít vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 6. 6. 2014.

Posledním dnem lhůty k zaplacení soudního poplatku byl pátek 13. 6. 2014. Stěžovatel však soudní poplatek nezaplatil, ač byl poučen o následcích s tím spojených. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o zastavení řízení o kasační stížnosti podle ustanovení § 47 písmeno c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

Stěžovatel brojil proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který řízení o kasační stížnosti zastavil, protože požadovaný soudní poplatek v dané věci - i přes výzvu soudu a uplynutí dodatečně stanovené lhůty - nezaplatil. Stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu vytkl zejména nerespektování procesních pravidel.

Obsah podání stěžovatele lze tedy shrnout, že podání stěžovatele není možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou formálních a obsahových nedostatků a stěžovatel není pro řízení zastoupen advokátem (§ 34, 72, 30, 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel u Ústavního soudu vedl a vede, se podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byl Ústavním soudem již mnohokrát poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, a vyzýván k odstranění nedostatků návrhu.

Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly stěžovateli objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudcem zpravodajem návrh bez jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. srpna 2014

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj