Constitutional complaint dismissed as constitutional review exhausted by pending appeal for confusion.
Tschechien (CZ)
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint because the petitioner had not exhausted all available remedies. Although the petitioner argued that an appointed guardian violated his right to a fair trial due to improper appointment conditions, he filed an appeal for confusion against the first-instance judgment nine days after submitting the complaint. The court ruled that this procedural step satisfied the exhaustion requirement under the Constitutional Court Act, rendering the constitutional complaint inadmissible.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 42 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu: Constitutional complaints are inadmissible if the applicant has not exhausted all ordinary and extraordinary remedies, including appeals for confusion against first-instance judgments.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatele Adama Valeriána, zastoupeného Mgr. Ivetou Magnuskovou, advokátkou se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek-Místek, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 3. 2008 č. j. 16 C 49/2008-19, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I. Obsah napadených rozhodnutí
1. Ústavní stížností doručenou dne 16. 9. 2013 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí z důvodu porušení jeho práva na spravedlivý proces zakotveného v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ke kterému mělo dojít tím, že mu byl ustanoven v řízení opatrovník, aniž k tomu byly splněny předpoklady, a byla mu tak odňata možnost vystupovat před soudem a bránit svá práva.
2. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [§ 42 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.
3. Podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost pravomocné usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady. Vzhledem k tomu, že stěžovatel devět dnů po podání ústavní stížnosti napadl v záhlaví uvedené rozhodnutí žalobou pro zmatečnost, o které nebylo doposud rozhodnuto, nevyčerpal tak všechny řádné a mimořádné opravné prostředky, které jsou mu k dispozici, a byl naplněn předpoklad stanovený ustanovením § 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu (srov. usnesení
sp. zn. III. ÚS 3896/13
ze dne 30. 1. 2014; usnesení
sp. zn. II. ÚS 3110/13
ze dne 4. 2. 2014).
4. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost jako nepřípustný návrh soudkyní zpravodajkou podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. srpna 2014
Kateřina Šimáčková, v. r.
soudkyně zpravodajka