Constitutional complaint dismissed for inadmissibility due to filing after deadline and against non-judicial act.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ve věci ústavní stížnosti Ing. Rudolfa Mládka, zastoupeného Mgr. Renatou Fíkovou, advokátkou se sídlem Praha 5, Neustupného 1834/18, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. srpna 2013 č. j. KSCB 28 INS 9196/2010-B-49 a přípisu Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. června 2014 č. j. KSCB 28 INS 9196/2010-B-61, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Stěžovatel je přihlášeným věřitelem v insolvenčním řízení na majetek dlužníka Pavla Lišky, jež je vedeno u Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen "insolvenční soud") pod sp. zn. KSCB 28 INS 9196/2010. Usnesením ze dne 14. srpna 2013 č. j. KSCB 28 INS 9196/2010-B-48 insolvenční soud vyhověl návrhu insolvenčního správce a vyslovil souhlas s prodejem blíže označených nemovitostí mimo dražbu. Důvodem byla skutečnost, že rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 6. června 2013 č. j. 101 VSPH 121/2013-102 byla v rámci odvolacího řízení zamítnuta žaloba na jejich vyloučení z majetkové podstaty. Protože však bylo posléze proti tomuto rozsudku podáno dovolání, v důsledku čehož mohl prodej předmětných nemovitostí vést k nezvratnému zásahu do vlastnických práv účastníků excindačního řízení, vydal insolvenční soud dne 21. srpna 2013 usnesení č. j. KSCB 28 INS 9196/2010-B-49, kterým zrušil své prvně uvedené usnesení udělující k tomuto prodeji souhlas. Současně dal insolvenčnímu správci pokyn, aby předmětný majetek nebyl zpeněžován ani veřejnou dražbou. Z odůvodnění tohoto usnesení vyplývá, že zrušené rozhodnutí bylo učiněno při výkonu dohlédací činnosti ve smyslu § 11 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), pročež jím insolvenční soud nebyl vázán a mohl jej kdykoliv změnit, aniž by se k tomu vyžadoval opravný prostředek. Odvolání proti uvedenému usnesení bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2013 č. j. 1 VSPH 1666/2013-B-54 odmítnuto jako nepřípustné s ohledem na § 91 insolvenčního zákona. O souhlasu s prodejem uvedených nemovitostí mimo dražbu nebylo doposud rozhodnuto.

2. Dopisem ze dne 3. dubna 2014 požádal insolvenční správce společně s členy věřitelského výboru, mezi nimiž byl i stěžovatel, insolvenční soud o přehodnocení stanoviska vysloveného v jeho usnesení ze dne 21. srpna 2013 č. j. KSCB 28 INS 9196/2010-B-49. Ten na tuto žádost následně reagoval přípisem ze dne 24. června 2014 č. j. KSCB 28 INS 9196/2010-B-61, v němž insolvenčnímu správci sdělil, že prozatím neshledal pro takovouto změnu důvod, neboť v blízké době by v rámci zmíněného dovolacího řízení měl být podán návrh podle § 243 občanského soudního řádu, tj. návrh na odklad vykonatelnosti nebo právní moci napadeného rozhodnutí. Pakliže bude tento návrh podán do konce června, insolvenční soud vyčká s udělením souhlasu do doby, než o něm rozhodne dovolací soud. Jinak bude pokyn k nezpeněžování zrušen.

3. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 19. července 2014, se stěžovatel domáhá zrušení posledně uvedeného usnesení a přípisu. Má za to, že zákazem prodeje majetku zařazeného oprávněně do konkurzní podstaty formou dražby, jakož i atrahováním si pravomoci, kterou mu zákon nesvěřuje, insolvenční soud porušil čl. 95 Ústavy České republiky a čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Stejný následek mělo mít i usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým bylo odmítnuto odvolání stěžovatele, jeho zrušení ovšem stěžovatel nenavrhuje.

II. Posouzení podmínek k projednání návrhu

4. Ještě předtím, než mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému posouzení návrhu, musel se vypořádat s otázkou, zda k tomu jsou splněny všechny podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

5. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda. V projednávané věci směřuje návrh stěžovatele proti přípisu ze dne 24. června 2014 č. j. KSCB 28 INS 9196/2010-B-61, který však není rozhodnutím. Postrádá totiž jeho formální i materiální znaky. Svou povahou představuje toliko sdělení ohledně postupu soudu v rámci předmětného řízení, jehož obsah není Ústavní soud oprávněn korigovat. Z tohoto důvodu není dána jeho příslušnost k projednání návrhu v této části.

6. Pokud jde o návrh na zrušení usnesení ze dne 21. srpna 2013 č. j. KSCB 28 INS 9196/2010-B-49, z insolvenčního spisu se podává, že toto usnesení bylo zveřejněno dne 27. srpna 2013 v 7:55 hodin. Je tedy zřejmé, že k podání ústavní stížnosti proti němu došlo zjevně po uplynutí zákonem stanovené lhůty, která podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu činí dva měsíce od doručení (v tomto případě zveřejnění v insolvenčním rejstříku) rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. V této části byl proto návrh podán opožděně.

7. Ze všech těchto důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh stěžovatele odmítnout zčásti podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu pro nepříslušnost k jeho projednání, zčásti podle § 43 odst. 1 písm. b) téhož zákona pro nedodržení zákonem stanovené lhůty.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. července 2014

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj