Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of lawyer representation and formal defects.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Miroslava Šebesty, bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě č. j. 54 Co 230/2014-22 ze dne 14. dubna 2014 a usnesení Okresního soudu v Jihlavě č. j. 21 C 34/2014-16 ze dne 11. února 2014, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem ze dne 14. 7. 2014, doručeným Ústavnímu soudu dne 15. 7. 2014 a označeným jako ústavní stížnost, stěžovatel se domáhal zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí, neboť v řízení o vrácení přeplatku 3 Kč byla zamítnuta jeho žádost o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.

Stěžovateli, dle jeho názoru, nespravedlivě bylo zabráněno v přístupu k soudu, což je porušením jeho základních práv. Ve výše uvedeném postupu obecných soudů stěžovatel spatřuje pochybnosti o nestrannosti a o spravedlivém projednání věci v přiměřené době. V ústavní stížnosti stěžovatel tvrdil, že v odůvodnění rozhodnutí nebylo dost jasně uvedeno, z čeho by měl být stěžovatel schopen soudní poplatek zaplatit a popisoval svoji sociální situaci. V důsledku toho, že mu nebylo přiznáno osvobození od soudního poplatku, řízení o vrácení 3 Kč nebylo projednáno a stěžovatel byl prohlášen za viníka zastavení řízení.

Stěžovatel se obrátil na Ústavní soud, aby mu určil advokáta k zastupování a nálezem napadená rozhodnutí zrušil.

Obsah podání stěžovatele lze tedy shrnout, že podání stěžovatele není možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou formálních a obsahových nedostatků, a stěžovatel není pro řízení zastoupen advokátem (§ 34, 72, 30, 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel u Ústavního soudu vedl a vede, se podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byl Ústavním soudem již opakovaně poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, a vyzýván k odstranění nedostatků návrhu (např. výzva k odstranění vad podání ze dne 13. 5. 2014

sp. zn. III. ÚS 1628/14

).

Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly stěžovateli objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudcem zpravodajem návrh bez jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. července 2014

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj