Constitutional complaint dismissed as inadmissible and obviously unfounded due to identity with previously decided cases.
Tschechien (CZ)
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Jiří Prince against a district court ruling. The court determined the complaint was identical in substance and arguments to those already decided in other cases involving the same legal representative. Consequently, the court rejected the complaint as inadmissible under § 43(1)(e) and obviously unfounded under § 43(2)(a) of the Constitutional Court Act.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 34 of the Constitutional Court Act; § 43(1)(e) and § 43(2)(a) of the Constitutional Court Act: A constitutional complaint is inadmissible and obviously unfounded if it is substantively identical to complaints already decided by the Court.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka, soudce Radovana Suchánka a soudce Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti Jiřího Prince, zastoupeného JUDr. Petrem Tomanem, advokátem se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 49 C 2136/2013-83 ze dne 23. 12. 2013 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti dle § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo dojít především k porušení čl. 11 a čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále též "Listina"), jakož i řady ustanovení Ústavy České republiky.
Ústavní soud s ohledem na povahu předmětné věci konstatuje, že posuzovaná ústavní stížnost se jak z hlediska obsahu a vymezení rozhodné materie, tak i z hlediska stížnostních námitek identifikuje s ústavními stížnostmi jiných stěžovatelů, zastoupených týmž právním zástupcem, o kterých již Ústavní soud rozhodl jednak nálezem ze dne 10. 4. 2014,
sp. zn. III. ÚS 3725/13
(dostupný, jako další zde uváděná rozhodnutí, na adrese http://nalus.usoud.cz), jednak na tento nález navazujícími usneseními (srov. kupř. usnesení
sp. zn. III. ÚS 3821/13
ze dne 15. 4. 2013 nebo usnesení
sp. zn. III. ÚS 1045/14
z téhož dne). Vzhledem k tomu, že se tak stalo z důvodů, které plně dopadají i na nyní souzený případ, Ústavní soud stěžovatele na odůvodnění těchto rozhodnutí pro stručnost odkazuje.
Za daných okolností tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost zčásti dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný, zčásti podle § 43 odst. 2 písm. a) téhož zákona jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 20. května 2014
Stanislav Balík, v. r.
předseda senátu